close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

8./ŠÍLENÉ DIVADLO 2.část

5. února 2007 v 21:16 | Lentilka |  Něco jako tma
"Trhni si nohou,huso"zasyčela na mě bojovně a odvrátila ode mě tvář zpět k jejím pěstěným nehtům.
Popuzeně jsem si sedla na vedlejší lavička,přehodila elegantně nohu přes nohu a zahleděla se na modré nebe. To tebe bude škola. Co lepšího mě mohla potkat? Tady mě určitě budou všichni milovat. Udělat si dobré vztahy hned první den a ještě perfektní dojem. Co takhle kdybych nedostudovala? Seknu se školou a budu se živit rukama. Haha. Dneska jsem snídala vtipný hlášky,já vím.

"Cáro, o copak se to tu pokoušíš?"zazněl od vchodu kyselý hlas, který přímo překypoval odporem. Carol , ale zbožně zvedla oči, rychle si přejela vlasy a uhladila džíny a pozvedla řasy v něžném gestu jako mrkací panenka. Vyjeveně jsem se koukla směrem jakým koukala a v němém úžasu jsem zůstala zírat na kluka, který se k nám blížil svižným tempem. Na obličeji měl přesně ten úsměv "Já jsem king,uvolněte mi cestu" A ani jsem mu to nemohla vyčítat,měl přesně ten krátce sestřiženej účes blonďatých vlasů, nějaké si nageloval do malých špiček a zbytek měl chaoticky poházených po hlavě, vypadalo to přesně na nedbalý negližé styl,ale mě bylo jasný, že s takovymhle účesem se jen tak někdo neprobudí. Do háje a ty oči. Zářily až ke mně,byli sitě hnědé,jako by na nás všechny pohlížel z oblohy. Měl na sobě černé tričko, volné džíny a když si všiml mého upřeného pohledu přejel mě hodnotícím pohledem. Musím ,ale uznat že měl dost dobrý tělo, takový to vymakaný, ty svalnatý ruce ,který jsou vidět i přes tričko, prostě postavu měl za jedna, frajírek.
Málem jesm si ,ale hlasitě odfrkla nad jeho nadřazenou arogancí, proč si každej hezkej kluk myslí,že je pánem světa? No proč? A proč si každej upír myslí, že na něj člověk nemá? No proč? A taky proč člověk dělá nehorázný blbiny kterých potom sakramensky lituje? Zdržím se otázky "no proč?" ,protože mi na ní stejně nikdo neodpoví.
Pohodila jsem hlavou směrem ke Carol a úsměv mi vyjel nahoru, hend co jsem viděla její uražený pohled. Přejela ho nenávistným pohledem, potom se přesunula na mě a potom uraženě začela zkoumat svůj nehet. Co na to říci? IQ bublajícího bahna.
"Hele Carol, prosím tě, můžu na tebe mít jeden dotaz?" přišel až k ní s nevinným úsměvem. Zvědavě jsem je pozorovala. Ten kluk se na mě nepatrně otočil a já viděla jak s koutky úst nahoru na mě mrkl. Zmateně jsem je poslouchala dál "No-no jasně" řekla ze sebe po chvíli Carol s takovým tím rádoby svůdným hláskem. "Co to máš kristepane na bradě?"zamrkal na ní vážně a já jsem na něj jen v udivu čuměla. "Co-Co?"vysoukala ze sebe rychle a ruka jí vylétla na bradu, kteoru si ihned zakryla. "Omluv mě" vystřelilo z ní a potom už jsem jenom viděla jak upaluje velkými dveřmi k cedulce WC. Měla jsem potíže nevyprsknout smíchy, protože její brada byla dokonalá, teď ale chudák myslí, že na ní má nějaký hrozivý pupínek. Škodolibě jsem se začela smát. Blonďák se ke mně pomalu a s úšklebkem otočil, hned jak se na mě podíval můj úsměv mi spadl. Nechtěla jsem aby věděl že jsem se smála jeho povedenému vtípku.
Pomalu ke mně přistoupil a pronesl "Christopher" , napřáhl ke mně ruku v přátelském gestu. Zmateně jsem na jeho ruku zírala a přemýšlela, co by bylo asi tak nejlepší. Ne nebudu jí brát. "Tak nic" zabručel vesele a stáhl jí zpátky. Ironicky jsem na něj zírala a čekala co z něj vypadne. "Takže?"řekl a ukázal na mě. "takže co?"řekla jsem zmateně. "Jak se menuješ ty?"řekl se smíchem. "Rika, vlastně Erika"řekla jsem zmateně. "Málem mi upadla hlava než jsem to z tebe dostal"zašklebil se na mě. "Aspoň bys vypadal líp"usmála jsem se na něj zářivě. Chvíli na mě zaraženě zíral a potom se začel smát. "Ty se mi líbíš" ukázal na mě prstem a sedl si vedle mě.
"Ehm díky"řekla jsem nervozně. "Asi už půjdu"postavila jsem se pomalu a nejistě se koukla ke vchodu. "Myslím,že ted už neutečeš"řekl pobaveně Chris a koukal se někam za mě. Zmateně jsem se otočila a spatřila vysoukou ženu, s pevně utaženým drdolem na temeni hlavy,dlouhé černé sukni s černým upnutým sakem. Víc upjatá snad být ani nemohla, ve tváři měla podmračený výraz a na tváři i pár vrásek.
"Nová žákyně?řekne tvrdě.. "Ehm"podívala jsem se na ní nejistě. "Tak ano nebo ne?"setřela mě pohledem. "Ano" řekla jsem a kousla jsem se do jazyku abych nemohla vyprsknout smíchy. "Já jsem tvoje nová třídní učitelka,jmenuji se paní Guilevrová, oslovuj mě paní nebo paní Guilevrová,jasné?"vybalila na mě hrst informací a sjela mě přísným pohledem. Hodila jsem pobavený pohled na Chrise ,který nás obě pozoroval. "Christophere?"oslovila ho měkce a téměř přísným pohledem se na něj podívala. "Ano?" řekl s usměvem od ucha k uchu. "Copak ty tady děláš? Nemáš být na hodině?"řekla mateřským tonem. "Byl jsem pověřen provést tu Riku po škole, je chudák úplně nová,nervozní a chtěla by udělat dobrý dojem tak pan ředitel povolal mě"řekl jí pomalu s jistým usměvem. Zmateně jsem za učitelkou otevřela pusu a naznačila "Cože??"
Chris na mě pouze mrkl a nechal se Guilevrou pochválit. "Takže Eriko,netolerujeme špatné známky,nedbalost,drogy a alkohol,je ti to jasné? Nějaké dotazy? Žádné? Dobře." vychrlila na mě. "No měla bych dotaz"řekla jsem trochu nejistě. "Dotazy ,které máme si necháme pro sebe"sjela mě přísným pohledem a odcupitala pryč. Vyjukaně jsem zírala na Chrise který se mi smál.Jeho oči jenom zářili a jiskřili. "Tohle bude moje učitelka?"řekla jsem ironicky. "Mám pocit,že ne"zakuckal se smíchy. "Jak to?" řekla jsem zmateně. Co si ten kluk o sobě doháje myslí? "No má to svoje důvody"zašklebil se na mě a znovu propukl ve smích. "Tak to vybal"zavrčela jsem na něj. "No tohle byla pouze naše šílená knihovnice, která ráda děsí všechny nové žáky"zazubil se na mě vesele.
"Nechtěl bys udělat RZ?"zašklebila jsem se na něj protivně. "RZ?"řekl s nevinným úsměve. "Rychlé zmizení"zazubila jsem se na něj svůdně. "Wau no nechci,ale koukám že tys seš tak trochu PH že jo?" řekl se sebejistým úsměvem. "PH?"zavrčela jsem už v poraženém gestu. "Protivná holka"vybuchl smíchy. "Haha"přidala jsem se k němu otrávěně,otočila se a mířila chodbou pryč.
"Né, Rigo počkej"ocitl se najednou vedle mě a chytil mě za ruku. Naštvaně jsem se mu vytrhla a zavrčela "Riko!" Znovu jsem se sebejistým krokem vydala pryč chodbou. "Tak třeba Riko no,počkej přeci."zavolal za mnou. Ani jsem se neotočila a mířila pryč. S ním se tak zrovna budu bavit!
Konečně jsm našla dveře s cedulkovou "Ředitelna" schodou náhod z nich právě vycházel i tatík. Popadla jsem ho zaruku a táhla pryč, hlavně ať už odtuď vypadnu! Skočila jsem do auta, počkala dokud se tatík neposadí a už na něj chtěla vybalit větu typu "Tam mě nikdy nedostaneš!" ale on mě předběhl. "No Eriko, ta škola je úžasná! Majestátní velký budova, skvělé učební plány i výsledky a ten ředitel je tak milý chlapík, chce ti ve všem vyjít vstříc! Tam se budeš mít báječně!" Rozplíval se jako malej Jarda. "Tatí, ale já přeci ..."začla jsem se svými argumenty,ale utlačil je hned v zárodku. "Ty se tam přeci tak těšíš, já vím!" usmál se na mě vesele. "Ale-ale"chtěla jsem mu vysvětlit proč tam nemůžu jít. "Žádné problémy v tom nejsou bud klidná"usmál se na mě vstřícně. Pustil rádio a začel si pobrukovat písničky. No skvělé, problém je třeba to, že mě tam lidi ukamenujou až příjdu, že jsou tam všichni psychouši a že to doopravdy nepřežiju! Co z toho ale můžu říct tomuhle podívala jsem se na mého tatíka ,který kroutil hlavou do rytmu šílené písničky,otevíral pusu mimo rytmus a bubnoval prsty o volant až omylem spustil stěrače. Odevzdaně jsem se opřela o sedačku a počkala dokud nepřijedeme k našemu novému "domovu".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nat Nat | 7. února 2007 v 0:15 | Reagovat

To není féééér! Po obídku si tak "na skok" zapnu comp =vybrat poštu...obhlídnout novinky...omrknout stav na burze (no dobře, to zrovna neni úplně pravda-ale zní to dobře, ne?:)) A hle, náhodou natrefím na tuhle stránku (blog, chcete-li mě chytat za slovo). Takže, jakožto spořádaný návštěvník (žádný sci-fi podtext) a správný komentátor (proč se mi při tomhle slově vybaví fotbal? Nemám ráda fotbal. Jak to ale jinak nazvat? Ten co píše komentáře? Děsný...ale z5) sem se rozhodla taky se projevit a napsat ti k tomu pár výtek. Milá zlatá (taky bytostně nesnášim když mi někdo takhle říká-raději to přejdi:), právě sem u tvého výtvoru strávila pár (hahaha-prej pár) hodin. Což zahrnuje bolavý záda, o zadku se ve slušné společnosti lepší nezmiňovat, hlavu mám nějak prapodivně posunutou dopředu jak sem ji natahovala a zejtra budu muset doplnit zásoby visinu v lékárničce...bude to drahý ale co mě nejvíc vytáčí je fakt že stejně vypadám jak králík. Když se kouknu mimo obrazovku, tak získám pocit že sou opět Vánoce...všude světýlka...jedno vedle druhýho (což by sice vánoční nadšenci mohli brát jako jistý bonus, ale já od té příhody se stromečkem...svíčkami...padajícím stromečkem...). Nu, to by byl byl výčt negativ, čož je ovšem taky sporný bod, že? Když u toho dřepákuju takovou dobu...:))). Ale abych se konečně po tak vyčerpávajícím monologu dostala k té první mé větě, dovolím si menší citový výlev. PROČ?!?!?!?!? PROČ TO ZROVNA TEĎ MUSELo SKONČIT TAKHLE?!?!? Ehm, ono totiž přes veškeré to "utrpení" spojené se čtením jednorázově...je to pro natolik netrpělivého člověka, jako sem já, mnohem lepší. A dost, nějak sem se rozepsala...a mé oči křičí Visine! Visine! Takže končím, ale nakonec si zkrátka nemůžu odpustit otázku-kdy? Kdy nás čeká další příspěvek? A rozmysli si co odpovíš (děsně vostrej smajlík:)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama