close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Březen 2007

Matthew McConaughey

12. března 2007 v 12:21 | Lentilka
Image:Con333.jpghttp://www.mudgalore.com/sitebuildercontent/sitebuilderpictures/matthew-mcconaughey2.jpegMatthew Mcconaughey-6.jpg


Datum narození (místo):

4.11.1969, Uvalde, Texas
Národnost:
americká

Životopis (biografie) / Informace:
Matthew David McConaughey se narodil 4.11.1969 ve městě Uvalde, Texas, USA. Jeho otec James Donald McConaughey pocházel ze Skotska a pracoval jako řidič kamiónu a v 50.letech minulého století hrál profesionálně americký fotbal v týmu Green Bay Packers. Zemřel na srdeční selhání v srpnu 1992. Matka Mary Kathlene "Kay" McCabe pochází z Irska a učila ve škole. Rodiče se rozvedli a několikrát znovu vzali, což Matthew nazval "láskyplný ale nestabilní vztah". Bratr Michael/Rooster McConaughey se narodil v roce 1954.

V roce 1980 se Matthew přestěhoval do Longview, kde studoval Longview High School. Byl zvolen nejhezčím studentem. Během studií žil také nějakou dobu v Austrálii. Po jejich ukončení v roce 1988 se rozhodl pro studium filmové režie na University of Texas v Austinu, kterou úspěšně ukončil v roce 1993. Občas účinkoval v televizi, svou první filmovou zkušenost však získal už v roce 1993, v komediích My Boyfriend´s Back, 1993, Omámení a zmatení (Dazed and Confused, 1993), rodinné komedii Andělé (Angels in the Outfield, 1994), hororové komedii Masakr v Texasu s(The Return of the Texas Chainsaw Massacre, 1994), Dámská jízda (Boys on the Side, 1995) a Osamělá hvězda (Lone Star, 1996).

Po několika menších rolích v 90.letech následovalo několik velmi úspěšných filmů. Mezi ně patří drama Čas zabíjet, kde hrál se Sandrou Bullock, (A Time to Kill, 1996), drama Amistad, 1997, v němž hrál s Morganem Freemanem, Anthony Hopkinsem a dalšími hvězdami, sci-fi drama Kontakt (Contact, 1997), kde hrál s Jenou Malone, Jodie Foster a dalšími, krimi Newton Boys (The Newton Boys, 1998) a válečný film Ponorka U-571, kde hrál také Harvey Keitel, Jon Bon Jovi, Bill Paxton a další, (U-571, 2000), drama 13 rozhovorů o tomtéž (13 Conversations About One Thing, 2001), horror Lovec démonů (Frailty, 2001). Je znám i z hlavních rolí v několika romantických komediích jako Svatby podle Mary, kde hrál s Penelope Cruz, (The Wedding Planner, 2001), Jak ztratit kluka v 10 dnech, s Kate Hudson, (How to Lose a Guy in 10 Days, 2003), Ďáblíci s Kate Beckinsale (Tiptoes, 2003), vysokorozpočtová dobrodružná komedie Sahara s Penelope Cruz, (Sahara, 2005) a Lemra líná se Sarrah Jessicou Parker, (Failure to Lunch, 2006). Byl nominován na mnoho televizních cen, v roce 1997 získal MTV Movie Avard za nejlepší ztvárnění role Jake Brigance ve zfilmovaném dramatu Johna Grishama A Time to Kill (kdo film zná, určitě dá MTV za pravdu). V roce 1997 byl také jedním z favoritů vybraných na hlavní roli ve filmu Titanic a ve filmu Šakal.

Ve volném čase rád cestuje po světě. Ať už to byla plavba po Amazonce nebo trekking po Mali. Po filmu A Time to Kill strávil dlouhou dobu cestováním po Peru. V roce 2005 byl časopisem People zvolen Nejvíce sexy (žijícím) mužem planety. Mezi jeho přítelkyně patřily Sandra Bullock, Ashley Judd, Patricia Arquette a Penelope Cruz. Vztah s P.Cruz skončil v roce 2004, kdy se Penelope zamilovala do Toma Cruise. Žili spolu do června 2006, ale pak se z důvodu oboustranného pracovního vytížení a profesního nesouladu, rozešli. Matthew byl v poslední době viděn s herečkou Jamie A.Garcia.

V roce 1999 byl v Austinu zatčen a hrozilo mu vězení za drogový delikt s marihuanou. Jeho sousedé telefonovali na policii a stěžovali si na příliš hlučnou hudbu. Když policisté přijeli, aby McConaugheyho upozornili na stížnost a sjednali pořádek, podle oficiální policejní zprávy našli Matthewa tančícího okolo domu nahého a bubnujícího na bongo se svými přáteli. V následném procesu byl osvobozen od drogového deliktu, ale za veřejné pohoršení musel zaplatit pokutu 50 USD.

Ze sportu nejvíce miluje golf. Vlastní 1600 akrů země v západním Texasu, které koupil za půl miliónů USD. Nerad používá deodoranty a kolínské vody. Ve svém domě má tři ložnice a spí střídavě ve všech. Jeho známý výrok:"Kdybych byl závodním koněm na dlouhé trati, myslím, že jsem právě teď někde ve 3.kole z patnácti." (o své profesionální kariéře)

Herec:
2006 •Lemra líná ..... Tripp [36]
2005 •Maximální limit ..... Brandon Lang [35]
Sahara ..... Dirk Pitt [35]
2004 •paparazzi ..... NEUVEDEN [34]
2003 •Ďáblíci ..... Steven [33]
Jak ztratit kluka v 10 dnech ..... Ben Barry [33]
2002 •Království ohně ..... Denton Van Zan [32]
2001 •Lovec démonů ..... Adam Meiks [31]
Svatby podle Mary ..... Steve Eddie Edison [31]
Třináct rozhovorů o tomtéž [31]
2000 •Ponorka U-571 ..... poručík Andrew Tyler [30]
1999 •EDTV ..... Ed Pekurny [29]
1998 •Newton boys ..... Willis Newton [28]
1997 •Amistad ..... Roger Baldwin [27]
Contact ..... Palmer Joss [27]
1996 •Čas zabíjet ..... Jack Brigance [26]
Větší než život ..... Tip Tucker [26]
1995 •Dámská jízda ..... Abe Lincoln [25]
Lone Star ..... Buddy Deeds [25]
1994 •Masakr v Texasu ..... Vilmer [24]


Matthew Newcon

11. března 2007 v 22:55 | Lentilka

Matthew Newcon

Uhraničivé tmavě modré oči, podmanivý hlas, ostře řezané rysy a postava modela. Vlasy střižené na krátko, jejich přirozená barva je tmavě hnědá. Není to perfektní vzhled? Je okouzlující, vtipný a někdy lehce ironický. Matt je ve společnosti oblíbený a hledaný společník. Má hromadu obdivovatelek a nikdo nedokáže odejít když cokoliv povídá, ale on za to vcelku nemůže. Vlastně může, jeho hlas je lehce chraplavý, elektrizující a podmanivý, člověk se příjemně uvolní když ho poslouchá a nechá se ním okouzlit. Projevila se u něj schopnost lehké hypnotie a ochromení. Jeho oči zazáří jako dva temné body pod hladinou moře a vy se nemůžete ani pohnout, potom do vás uhodí jako blesk tlak, který se přes vás přelije a vám před očima proběhne to co on sám chce, může vám vsugerovat jiné pocity než máte, může vám vnést do hlavy zmatek a jiné vzpomínky. Stačí cvik a bude to moci téměř ovládat. Nesnáší tuhle moc, ale nedokáže se jí zbavit. Kvůli ní se setká s Porsche, ale taky díky ní má veliké problémy do kterých zatáhne i Porsche. Má rodiče a maldší sestru v jiném městě. Tady studuje a zároveň pracuje. Býval otevřený a přátelský, ale když začne ovládat svojí moc stává se uzavřenějším a tajemnějším. Porsche ho změní. Ukáže mu, že život není jenom o obyčejných "zlých" lidech. Dokáže mu, že když něco opravdu chcete, nic vám nestojí v cestě a nikdo nebude tak silný aby vás zastavil. Má vrozenou schopnost oklamat vás hlasem a vsugerovat vám co chce. Vždycky myslel, že je to prostě obyčejný hlas, který zdědil, ale když příjde i zbytek moci, kteoru má, dojde mu, že to není náhoda. Je neobyčejně mocný. Je neobyčejně krásný. Je v neobyčejně velkém průseru a možná i zamilovaný.

1./NEJSEM DRSNÁ HOLKA 3.část

11. března 2007 v 20:42 | Lentilka |  Více než nic
"Ehm, promiň, ale já si potřebuju něco zařídit"řeknu rychle a otočím se směrem, kterým se Enrico neměl nikdy dát. Chvilka cesty temnou uličkou a vyjdu směrem k temnému parku, kterým si to ta dívčina měla zkrátit. Panebože, nenech aby se jí kvůli mně něco stalo! Proč jsem se tu musela tak dlouho vybavovat s tím frajerem sakra! "Můžu jít s tebou?"houkne na mě a já jenom nepřítomně kývnu hlavou. Vítr kolem mě normálně proplouvá, nešeptá nic, žádné zvěsti o ničem špatném kolem mě. To mě nemůže uklidnit. Moje schopnosti jsou tak strašně nejisté, že se na to nemůžu spolehnout. Rychlým krokem se ženu k parčíku, kde nejsou žádné stopy po tom, že by tam někdy byl. Vběhnu doprostřed kde jsou kolem mě lavičky a nervózně se rozhlédnu. Nikde nikdo.
"Co se děje?"zeptá se mě zvědavě Matt. Umlčím ho mávnutím ruky a zavřu oči. Cítím studený vítr opírající se do mé tváře, šumění listů v korunách stromů, tiché mlčení nebe i svůj zrychlený dech. Pomalu otevřu oči a spatřím černobílý obraz toho jak dívka bezpečně prochází parkem a nikdo jí neublížil. Potom ale obraz jede dál a já uvidím plížícího se Enriho ve stínech stromů a s ním ještě jednoho upíra. Oba mají v očích hladový lesk a s krvavým pobavením koukají mím směrem. Vyděšeně vykřiknu a všechno se vrátí zpět. Matthew stojí vedle mě a zaraženě mě pozoruje.
"Co to,dohajzlu, bylo?"řekne pobaveně. "Ty mě obviňuješ z toho, že mi svítěj oči a sama tu potom v noci začneš svítit a zahalí tě slabá bílá mlha" pronese a založí si vyčkávavě ruce na prsou. "Já svítím?"řeknu zvědavě, ale hned se vzpamatuji. Sakra,viděla jsem minulost, takže tu holku jsem zachránila, ale viděla jsem i velice blízkou budoucnost, nebo-li náhlou přítomnost. Enri se naštval a má sebou kamaráda. Je mi líto, ale dneska už nějak nemám náladu ani sílu si ani s jedním hrát a pochybuju, že by mi to prošlo. Zoufalý upíři jsou strašní, naštvaní upířu jsou ještě horší a já dokázala sehnat hned dva takový, který tu hned budou a vrhnou se na mě. Možná jsou naštvaný spíš na Matta, ale to mění situaci? Ani moc ne. Zdrhat musíme stejně.
"Tak co? Vysvětlíš mi to?"šklebí se na mě pobaveně. "Dneska ne,teď utíkej"řeknu rychle a rozeběhnu se nejblížší cestou z parku někam pryč. Hlavně hodně daleko. "cože?"zavolá na mě vykuleně. "Prostě zdrhej!"zaječím na něj naštvaně. Ten kluk je někdy poněkud mimo, když člověk říká utíkej, myslí tím, zdrhej a ne, ptej se proč máš utíkat. To je jako by někdo viděl jak na vás padá piáno z třetího patra, zařval "Utíkej" a dotyčnej by se na něj tupě podíval a zeptal se "A proč?" Když se podá rozkaz, tak se vykonná. Tečka. Matthew se po tomhle děsivém zaječení a mém tvrdém pohledu doopravdy rozběhl, nechápala jsem to, ale pár kroky byl u mě. To prostě není fér. Kluci mají větší sílu, větší vytrvalost, když chtějí a proč teda mají mít ženský děti? Nespravedlnost!
Mám špatný pocit, moc moc špatný pocit. Párkrát jsem naštvala upíra, ale nikdy mě nehonil a nikdy si nepřivedl kámoše. S jedním upírem si poradím, sice z toho nevyváznu nejlíp, ale nejspíše bych přežila. Ale se dvěma? To si rovnou můžu začít kopat hrob. Nebyla jsem nikdy příznivec podpatků, štěstí. Teď jsem měla moje suprové pohodlné boty a mohla jsem kličkovat uličkama jak jsem chtěla, jenom kdyby kolem mě nebyl ten divný pocit. Jako by všechno kolem mě křičelo "Nebezpečí!" jako by jsem to nevěděla sama. Matt se mnou držel obstojně krok, musel mít nějakou fyzičku. Uběhli jsme hezkej kus. Už se kolem mě začínali míhat skoro neznámé domy, vběhla jsem do části města, kde to skoro neznám, velice chytré Porsche.
Skryla jsem se do temného stínu vchodu a zatáhla za sebou chudáka Matta. Vypadal zaskočeně, zmateně a roztomile. Přitiskl se ke vchodu stejně jako já a slyšela jsem jeho pravidelný zrychlený dech. Musím doufat, že neběželi tak rychle, že nevěděli kam běžím. Znám Enryho a tohle prostě není jeho styl. Nikdy si na mě nepřivedl posilu, na to jsem nebyla dost důležitá. Mohla jsem ho s trochou štěstí dostat, ale neudělala bych to kdyby mi nedal dobrý podmět a on se mi bál ho dát, takže opravdu nevím, proč zrovna dneska se rozhodl jít po mě s tím odporným nabušeným kámošem. Dneska když se mě drží nevinný spoluobčan, který vlastně není tak nevinný. Jestli se hrabal Enrymu v hlavě tak ho možná naštval, ale proč by Enri riskoval, že se střetne se mnou? Nic nedává smysl a kdyby jo, tak by to bylo divný.
"Proč jsme sakra běželi?"řekne kousek ode mě Matt. Podívám se na něj a všimnu si, že i tady ve tmě jeho oči napatrně světélkují. Tmavé modré body v oceánu. "Potichu"napomenu ho šeptem a i v té tmě si dokážu představit jak se nesouhlasně zamračil. Hromada lidí se v mé společnosti mračí. Někdy nejsem dobrá společnice, někdy jsem zase vyhledávaná, jde o to, jakou mám tvář. "Těžko se to vysvětluje"šeptnu tiše. "Ty máš svojí moc, já mám zase svojí a věř mi, kdybys tam zůstal bylo by to špatné, moc špatné"
"Co máš za moc?"řekne až moc hlasitě. Praštím ho rukou do ramene, tiše sykne. Tohle jsou moje prostředky jak někomu vysvětlit, že mluví moc hlasitě. Lidé to chápou rychleji než slova. "Dokážu nazírat budoucnost i minulost, Enri, ten upír, co jsi ho vyděsil a zdrhnul se naštval, každou chvíli by nás v tom parčíku našel a nebyl by moc příjemný, chtěla jsem se té přátelské výměně názorů vyhnout"vysvětluji tichounce jako myška a co nejvlídněji. Jak já bych ocenila, kdyby ke mně někdo byl tak šetrný, jako já jsem teď k němu. Jsem holka, na mě by všichni měli být šetrní, já na ně ne. Jsem obyčejná, fakt že jo. Nemám ráda, když vypadám drsně. Prostě na to nejsem, ale někdo by řekl, že jsme drsná, když pozná mojí špatnou stránku duše. Já jsem spíše pro to, aby mě měli jenom za holku, když ze mě potom mají respekt nelíbí se mi to. Prostě mi to k holce nesedí. O holce by se nemělo vědět,že vás dokáže zmlátit a složit za pár vteřin. Proto to tutlám, mám taky svojí image.
"Ty jsi -nazírala- tam v parku?"řekne nejistě, ale už tichounce, přesně tak jak by měl. "Jo"odseknu rychle. Nerada rozebírám svojí osobnost. "Proč ti vlastně svíti ty oči a proč si vlastně byl tam kde jsi byl v tu chvíli co jsem tam byla já, proč jsi mě ochromil nebo co to bylo a potom Enriho? Fakt mě to mate víš, neměl bys to napotkání dělat jen tak z recese"říkám a přiostřím trochu naštváním tón. Pořád si totiž velice živě vzpomínám jak mě bolela potom ta hlava. "Moje hlava byla jako po uragánu a bolela jako střep"štěknu naštvaně a sevřu pěsti, abych vysměrovala negativní energii.
"Promiň, já vážně nechtěl, ono to prostě někdy příjde, neumím to ovládat, můj hlas zvládám, ale tohle ne, tohle se prostě děje. Někdy prostě jdu, potom jako by mě něco ovládlo a já v sobě cítím příval mocné energie, kterou nemůžu ovládnout. Tohle je už počtvrté, co se mi to stalo, ale vždycky potom se mi povedlo, -svým hlasem- přimět lidi, aby na to zapoměli, aby si mysleli, že se to nestalo, dneska to trochu nevyšlo"řekne přiškrceným kajícným hlasem. "No to ti teda fakt nevyšlo, sakra! Jen to, že jsi mě potkal tě dostalo do průseru, nemluvně o tom, co může bejt příště"vyjedu ostře. Ten kluk si se světem dělá co chce. A snažil se to i na mě. Díky bože, že jsem byla alespoň částečně imuní. Když si to tak přehrávám, jako by mi pořád jedna půlka mozku tvrdila, že se to doopravdy nestolo, ale další s určitostí ví, že to byla pravda. Tohle je docela děsivý.
Zaposlouchám se do tmy, nikde nic neslyším. Jako by celý svět spal. Mrazivý pocit v těle se už vypařil úplně. Možná to bude bezpečné vylést a jít domů. Jestli ne tak jsem mrtvá. Jednou se mi stalo, že mě upír honil a já bláhová letěla domů. Vymlátil nám okno a táta mě poslal do pokoje a chtěl volat policii a vrhnout se na toho upíra, aby nám nic neudělal. To, že jsem vyskočila oknem s mým milovaným nožem a pomlátila se s tím upírem na zahradě, kde mi málem rozdrásal ruku a způsobil nechutnou modřinu přes půlku obličeje, nevěděl. Nakonec se mi povedlo, bodnout upírka přesně do srdce. Rozplynul se nade mnou jako prach, s těží jsem se doplazila zpátky do pokoje, kde jsem zalezla do koupelny a tam se pokusila dát dohromady. Počkala jsem dokud mi máma nepřijde oznámit, že za chvíli přijede policie, ale ať jdu spát, že už ten maniak zmizel a potom jsem se pokusila smýt z rukou krev. Upíři neumřou na vykrvácení, ale když nejsou alespoň sto lépe dvě stě let staří, tak krvácí, méně než lidé, ale také. Zhroutila jsem se vyděšeně u topení, kde jsem byla až do rána. Nevěděla jsem, proč jsem to přežila. Všechno mi říkalo, že jsem to neměla přežít, ale já to přežila. Zahrávat si s upíry je velice špatná věc. Když neodhadnete svojí i jeho sílu je po vás velcie rychle. Zatím žiju, ale jsem tím sama překvapená. Teď už mě upíři tolik neděsí jako nazačátku. Můžu si pořád živě vybavit ten pocit bezmoci a strachu, když jsem se choulila v rohu koupelny a nešťastně klela. Byl to můj první zničený upír, ale ne první s kterým jsem se setkala. To byl Enriko, který se mi představil jako první. Potom byli další dva, kterým stačilo ukázat nůž a vyměnit pár ran a klidili se mi z cesty. Tohodle jsem nezvádla a on mě sledoval až domů. Takže teď už vím jednu věc, nikdy nechodit domů, když je na mě naštvaný upír.
"Promiň"řeknu tiše, když Matt pořád mlčí. "Tebe, ale tak strašně nebolela hlava"pokusím se nasadit žertovný tón. "Myslím, že můžeme jít"špitnu tiše a vylezu ze stínu. Matthew jde pomalu za mnou a na tváři má vážný výraz. Jako by o něčem divoce přemýšlel. Jsem si naprosto jistá o čem přemýšlí. O sobě. Měla jsem stejné myšlenky jako on. Myslela jsem si "Jsem zrůda, ublížím lidem" Teď už ale vím, že jim můžu pomáhat, vím jak to využít, došlo mi, že je to zcela přirozené využít svůj talent. On na to přijde taky, jenom to chce čas. Kráčíme pomalu temnou uličkou, směrem kterým tuším zastávku, už bych měla jít domů. Jsem unavená. Taky jsem s našima domluvená, že kdybych se plánovala opozdit zavolám jim. Jsou starostlivý, ale vědí, že se o sebe dokážu postarat. Nevědí, ale jak moc.
Když spatřím vytouženou zastávku, Matt automaticky zaství a čeká se mnou. "Nesnaž se nad tím moc hloubat"řeknu povzbudivě a usměji se. "Dobře, pokusím se to splnit"zasměje se škádlivě a v očích se mu blýskne. "Jenom jsem tak přemýšlel, že když jsem spatřil záblesk myšlenek toho upíra, tak mám pocit, že ho to překvapilo a tak mě napadlo, že v tom parku nebyl naštvaný na tebe."řekne s úsměvem, ale jeho oči už škádlivě nezáří. "Mám pocit, že šel po mě"pronese do ticha.

1./NEJSEM DRSNÁ HOLKA 2.část

10. března 2007 v 22:40 | Lentilka |  Více než nic
Nehodlala jsem pustit Enrica pryč. O sebe jsem se tolik nebála, měla jsem malý křížek na krku, který by mi měl trochu pomoct, ale přiznejme si pravdu, když se upír zakousne neodežene ho od vás ani kříž. Kříž je spíše pro posílení mojí jistoty, kříž je spíš symbolické podtržení víry a ne ochrana. Moje víra se upínala na to, že kdyby něco mám v ruce stříbrný nůž, překrásný kovový s postříbřenými okraji a na rukojeti se mu rozbíhají orlí křídla. Nádherná práce. Enrico věděl, že nejsem blbá. Ustoupil dozádu a ozářilo ho světlo lampy. Udělala jsem k němu sebevědomí krok, když nejste sebevědomí, alespoň to předstírejte, nikdo totiž neuhodne kdy to hrajete a kdy ne, jak mohl Enrico vědět jestli jsem lepší než on co jsem se naposledy potkali? Nemohl a na to jsem sázela, nedovolím mu udělat to co by měl udělat.
Lampy nad námi zablikala,slabě zabzučela a zhasla. "Doprdele"zaklela jsem tiše. Viděla jsem jen Enricův obrys, což nebylo moc výhodné a potom slyšela jsem jako by něco ve vzduchu praskalo. Síla, veliká moc. Tohle nebyl Enrico ani já, ani jeden nejsme tak magicky nabití. Viděla jsem jak pomalu zhasínají všechny lampy v ulici. Teď už jsem neviděla vůbec nic, ale slyšela jsem kroky. Tiché praskání štěrku pod něčíma nohama. "Co to je?"řekla jsem tiše. "To teda doháje nevím!"zašeptal tiše Enrico. Nebála jsem se, že by mi něco udělal. On musel tu moc cítít taky. Potom se kousek od nás objevily dva zářivě modré body. Upřela jsem do nich pohled a poznala jsem zářící oči, překrásné modré oči, které zářily do noci.
Cítila jsem jak moje tělo ztuhlo, nemohla jsme se pohnout, jako by mě někdo najednou spoutal, ale přesto jsem cítila, že mě nic nedrží, nic hmotného. Vyděšeně jsem sebou pokusila škubnout, ale nic se nezměnilo. Slyšela jsem Enriho jak bolestně naříká, on měl víc síly na to s tím bojovat, ale asi moc neuspěl. Zatmělo se mi před očima a někdo mě praštil po hlavě. Ne, nepraštil, pořád jsem stála, ale najednou jsem viděla jak se mi před očima přehrává celý můj dnešní den, jak jsem byla ve škole, jak jsem šla s holkama k Nataše,jak jsem se vypravila ven,obraz Enriho a potom zbyly dva modré body. Hned potom tlak ustoupil, ale moje tělo zůstalo spoutáno. Co to panebože bylo? Cítila jsem ostrou bolest v hlavě, jako by se mnou prořítilo tornádo.
"Nech mě být,vypadni!"zařval zničeho nic Enry a najednou tlak zmizel. Světla se rozsvítila a moje tělo bylo volné. Pořád tu, ale byla neutuchající bolest v hlavě. Viděla jsem jak se Enry otočil a vypařil se do tmy rychlostí blesku. Pohlédla jsem před sebe a spatřila kluka. Měl kratší tmavé hnědé vlasy,ostré rysy v obličeji a tmavě modré oči, které na mě vyděšeně hleděli. Pomalu jsem si klekla na všechny čtyři a pokusila se uklidnit hlavu. Cítila jsem jak mi buší spánky, jak každá žíla v mém těle proudí a konečky mých prstů se slabě třásly.
Potom můj obličej vzaly teplé dlaně a obrátily ho směrem k sobě. Hleděla jsem zmateně do těch očí, které byli jako hluboký oceán. "Jsi v pořádku?"promluvil potichu a upřel na mě smutný zrak. "Můžeš pro mě něco udělat?"řekla jsem a rychle zamrkala, abych neoslepla jak hypnotizovaně jsem zírala do těch očí. "Cokoliv"řekl rychle. "Vypadni ode mě, sakra, aspoň dva metry daleko!"zakřičela jsem a vytrhla se mu. Jsem pouze člověk, moje reakce na upíry byla obdobná, zhroutila jsem se v koutku toho rohu a vyděšeně těkala očima do tmy, jestli se tam Enry nevynoří, ale už nepřišel. Nebojím se strachu, ráda se překonávám, ale nejdřív musím strach poznat, protože se, sakra, bojím čehokoliv neznámého, co mě před chvíli drželo v šachu a já proti tomu nic nemohla udělat.
Provinile ode mě poodešel pár kroků. "Jenom jsi tu tak stála, potom najednou ty lampy dostaly zkrat a tebe přepadla nevolnost."řekl tiše, ale tak abych ho slyšela. Jeho hlas byl podmanivý,slabě chraplavý a jako by vlezlý. Vplížil se mi do hlavy jako stín a pomalu uvolňoval mojí mysl. Jenom jsem tu tak stála a potom zhasly lampy. Udělalo se mi špatně a on šel právě poblíž. Co jsem tu vůbec tak pozdě v noci dělala? Ne, počkat. Modré oči. Pocit bezmoci. Vzpomínky. Magie. "Nech toho"řekla jsem útočným hlasem. "Čeho?"řekl tiše. "Prostě drž hubu!"zakřičela jsem naštvaně. Sklopil oči, ale všimla jsem si jak mu zacukaly koutky úst jako by jsem řekla nějaký vtip. Opřela jsem se o odporně špinavou zeď a přitiskla si ledové ruce ke spánkům. Cítila jsem jak mi pod rukama buší, pomalu se uklidňovaly až přestaly být tak nesnesitelné.
"Co jsi zač?"řekla jsem a narovnala jsem se, abych alespoň budila ten dojem, že už jsem v pohodě, i když jsem měla chuť si lehnout a spát. Klidně i tady, na ledové zemi. "Já- "začel pomalu, ale já rychle zvedla ruku a přerušila ho rychlím "Mlč!" Upřela jsem na něj tvrdý pohled a řekla bezbarvým tonem "Pokusíš se znovu o tu tvojí hru hlasu a schytáš si to" Probodla jsem jsem ho naštvaným pohledem a pokynula mu hlavou ať začne.
"No, já vlastně nevím co jsem zač"řekne smysluplným, podmanivým, chraplákem, ale už bez toho vlezlého tonu. "Cože?"řeknu nabručeně. "Já prostě nevím co jsem zač"usměje se na mě nevinně. Za normálních okolností ho potkat, tak si řeknu, že je kořen a že bych měla zůstat a pokusit se ho sbalit, ale teď? Díky, nechci. Otočím se a pomalu zamířím uličkou pryč směrem k autobusové zastávce, abych se konečně mohla dostat domů. "Počkej, kam jdeš?"zaslechnu za sebou jeho hlas. "Domů"zakřičím a nerušeně pokračuji dál. Zaslechnu za sebou rychlé kroky. Proč to tak vždycky je? Proč se chce divnej kluk seznamovat s už tak beztak divnou holkou? Nikdy z toho nebude pravá láska, ta se má poznat hned a nemáte se po ní cítit jak po ráně palicí, možná to bude něco podobného, ale příjemného. Tohle zaručeně ne. Nemám chuť se zabívat klukem, kterej neví co je zač, jak mi to řekl. Já aspoň vím, na čem jsem. Jsem variabilis contemplatio, přeměnné názírání nebo vcítění. To jsem já. Ale on? Modrookej sympaťák, kterýho netoužím potkat znovu.
"Ale no tak počkej"zakřičí a chytne mě za ruku. Znovu ucítím tu uvolněnou mysl, rychle trhnu rukou dozádu aby mě nemohl držet a nevědomky si jí třu tou druhou. "Už to nikdy nedělej!" řeknu naštvaně a ustoupím o krok dozádu. "Co? Chytnout tě za ruku nebo na tebe mluvit?"řekne uraženým tonem a ironicky dodá "To jsem pro tebe odpornej nebo co?" a podívá se na mojí ruku, kterou si třu v místech kde mě držel. Přistiženě je spojím za zády a uhnu pohledem. "Obojí"zasyčím. "Nemám ráda, když na mě šahaj cizí lidi"řeknu a probodnu ho pohledem. Zvedne ruce v obraném gestu a řekne jenom "Fajn, fajn" Otočí se a napů pusu zahudrá "Měj se", pomalu zamíří pryč. Koukám se na jeho vzdalující se ramena a pýchne mě ostech výčitek. Nemusela jsem bejt tak zlá. "Hej, počkej!"zavolám na něj. Překvapeně se otočí a pozvedne obočí v překvapeném gestu. Přistoupím k němu a natáhnu k němu ruku se slovy "Porsche Jamisonová, já nejsem drsná holka" Přes jeho tvář se mihne roztomilý úsměv. Stiskne mi ruku a s nevinným tónem řekne "Matthew Newcon,podmanivý hlas na přání,znehybnění pouze na náhodu" Možná dělám chybu, ale nepočítá se začít se bavit s někým kdo vás může lehce ovládat za nebezpečně? Zřejmě ano, ale stejně jsem pro to, že drogy a kouření jsou horší.
"Omlouvám se"řekne a uhne pohledem. "Za co?"pohlédnu na něj nechápavě. "Za to předtím ,ty víš, ne? Jak jsi se nemohla pohnout a potom za tu hlavu"zakření se provinile. Hezký, takže za to opravdu mohl on. Potkat někoho kdo je tak silnej, že na chvilku ochromý i upíra, někoho kdo vám může vlést do hlavy a prohrabat se v ní jako kartotékou,tak to je fakt zajímavý. Nejlepší na tom ale je, že to nejspíše neumí ovládat, což je na tom to nejhorší i nejvtipnější zároveň. Pardon, možná jsem škodolibá, ale člověk se musí umět radovat z maličkostí ne? Zachránila jsem holku co jí měl Enrico dostat jako večeři a to je taky úspěch. Počkat, zachránila jsem jí?

1./NEJSEM DRSNÁ HOLKA 1.část

9. března 2007 v 21:31 | Lentilka |  Více než nic
Nikdy jsem nevěřila na nestvůry, nikdy jsem nebyla extra zlá. Vlastně kecám. Vždycky jsem se bála násilných vrahů ,který ke mně vtrhnou do pokoje a zabijou mě, toho jsem se vždycky bála, dokonce se mi o nich i zdálo, ale fascinující bylo, že já je vždycky dostala. Nikdy se nevzdej. Jo tohle myslím sedí. Čekala jsem dokud se Enrico neobjeví za rohem, byl něco jako poskok, donášeč velkým zvířatům a to hlavní, byl upír. V MonFranco jsou upíři ututlaní, ale pořád jsou tu nevysvětlitelné nehody, kdyby si to totiž ty paka na policii vysvětlili dobře asi by je kleplo, takže je to radši nevyřešené. Spadlo to na mě. Ne, já to vlastně dělat nemusím, jenom bych musela přihlížet, že zrovna já vím kdy a kde něco bude, říkejme tomu šestý smysl. Ne, říkejme tomu magie. Jsem velice nadané dítě, ano, takhle to o mě řekla babička, zamumlala něco latinsky a potom odešla. Tohle mi totiž řekla, když umírala. Od té doby se toho zas tak moc nezměnilo, jenom jsem přišla na to, že jsou kolem mě upíři.
Když jsem to poprvé zjistila vyděsila jsem se, ale teď už to beru jako neodkladný fakt. Dokonce jsem se naučila ovládat svůj dar, mamka pořád říká "Každý máme dar, stačí ho jenom objevit" Já jsem našla ten svůj. Umím nazírat určitě věci, když zavřu na nějakém místě a soustředím se, uvidím to co mám vidět, minulost, budoucnost a nebo náhlou přítomnost. Problém je, že to někdy funguje a někdy ne.
Venku zářil překrásný měsíc,nikdy jsem nechápala proč někteří lidé nemají rádi tmu. Já tmu milovala. Tma tě schová, uklidní tvé nervy a když chceš skryje nebezpečí. Tma byla odjakživa můj přítel. Jenom nechápu, kde ten Enrico sakra je! Upíři jsou silnější než lidé, ale ne zase o moc, pravda je, že jsou neskutečně krásní, ale i oni mají své mouchy. Zkuste prostě udělat z odpornýho slizouna krasavce a nepomůže vám nic, takže člověk jako upír zkrásní, ale ne každý. Enrico je povedený kousek, ale ne zrovna moc bystrý, proto se tu asi moc dlouho neudrží. Ráda se večer procházím, ráda nazírám věci nebo poslouchám kde se něco bude dít. To bude tím šestým smyslem, učím se ho rozvíjet a on mi říká, kdo potřebuje pomoct. Všechno v tomhle světě má nějakou spojitost.
Zaslechla jsem spěšné kroky,hurá, Enrico se řítí.Vyšel z rohu a málem do mě vrazil. Když mě spatřil po tváři se mu mihl nervozní výraz. "Porsche, to jsi ty?"řekl tonem, který už předem říkal, že ví. Možná o mě něco zaslechl, určitě, ale nejsem moc slavná. Mám dlouhé hnědé vlasy a zářivě modré oči jako oceán. Jednou o mě někdo řekl, že vypadám jako porcelánová panenka. Moje postava klame s tímto taky, mám jemná ramena a štíhlou postavu. Třeba to bude tím, že to mám v rodině a možná i tím, že sport je pro mě droga. Možná, jenom díky tomu se můžu zabívat tím co dělám. Bavit se s upíry.
"Enrico, tys tu holku kousnul, fakt hnusně kousnul, když někoho kousnete, tak to aspoň nafingujte tak aby se jí nic nestalo a nic si nepamatovala, ale to, že jí rafneš tak ,že tam málem vykrvácí mě štve, protože to můžeš udělat znova"řekla jsem mu vyčítavě. Upíři jsou docela milý stvoření, dokud nejsou naštvaní jsem milý. Někdy i fakt roztomilý. Enrica mám docela ráda, hlavně protože když jsem ho poprvé viděla, měla jsem z něj čmoudy já, ale teď se bojí on mě. On byl první koho jsem potkala, má hnusnej zlozvyk kousat lidi tak že si toho musí každej hned všimnou a ne každej to přežije. Je tak trochu hrr. Chtěl mě kousnout, když jsem se vracela z nějakýho večírku. Praštil se mnou o zeď tak, že jsem myslela, že je to moje poslední vteřinka, ale ne. Potom mě drapnul ledovýma rukama, jednou pod krkem a druhou mi drtil rameno. Viděla jsem špičáky, možná, že když někoho klepnete kladívkem do kolena jeho koleno vyskočí. Pro mě byli špičáky jako kladívka. Moje noha mu kopla do kolena a podrazila ho tak ,že mě musel pustit. Potom jsem se jenom pomalu zhroutila k zemi, kde jsem popadla dech.
Teď to byla ta chvíle kdy se upír naštve. Skrčil se ke mně a chytil mě pod krkem. Měla jsem pocit, že už se nechce ani najíst, toužil mě jenom zabít. Jedna z velkých nevýhod upírů je že jsou pomstychtivý. To bude tou rádoby nesmrtelností. Kdyby ještě trochu přitlačil, snad by mi rozdrtil krk, ale on se jenom pobaveně koukal jak jsem sebou mrskala ze strany na stranu a snažila se mu vymanit. Švihla jsem rukou o zem v posledních silách a pronikla mi paží strašlivá bolest. Nahmátla jsme velký střep od láhve nebo čehu. Měla jsem tím rozřízlou ruku, popadla jsem ho a sekla tím Enrica do obličeje. Upíři cítí bolest, jenom neumřou na vykrvácení, musíte jim proklát srdce něčím velkým nebo ostrým aby zmizeli a proměnily se na prach. Prach jsi a v prach se obrátíš můj milý upírku. Enrico ode mě odskočil a nechal mě se vzpamatovat. Potom se kousek od nás ozvala veselá partička a on se jenom s úšklebkem vypařil. Vsadím se, že to byl jenom úšklebek abych se vyděsila, protože od té doby má ze mě strach nebo respekt. Je jedno co to je, hlavně, že to je.
"P nech mě napokoji, sakra"řekl a probodl mě pohledem, který mi říkal "Vypadni"
"Enrico, já vím, co za chvíli provedeš, už jenom to, že jsem člověk mi nedovoluje nechat tě to udělat"pokkoušela jsem se mu promluvit do duše. "Mám hlad"řekl zoufalým tonem. Všimla jsem si jak polkl. Panebože, někdy je to stejně docela děsivý. Teď odejde a ta holka, která se odpojí od party a bude chtít jít domů to odskáče, viděla jsem Enrica, on si nikdy nebere servítky, to je jeho chyba. Ale ještě chvíli ho budu zdržovat a asi to odskáču já. Že by jsem ho nechala jít? Sakra, blbej dar. Nevědomost je tak nádherná! Nic nevědět, tak teď si někde užívám. Ale moje samotný nazírání je obvykle náhodný a když ne, tak se mi nestalo aby to bylo děsivý, mimo jednou. Ale to poslouchání, soustředit se a poslouchat, je to jako když si na pláži sednete a vychutnáváte si atmosféru, tak mě našeptává, co špatného se bude dít. Takže kdyby mě tohle šeptání někdy neodchytlo asi byl byla pohodě, ale když znenadání uslyším křik, který ke mně zavane vítr. Křik, který se ještě nestal tak je to špatný.
Dovede mě to, až tam kde se to má stát. Tam můžu zkusit moje nazírání, vidět tu hrůzu kdy Enrico jí. Někdo by tomu mohl říkat dar, ale to by musel být hodně zvrhlý, protože kdo by chtěl po sedmnáctileté školačce, aby se koukala na takovýhle drasťárny a ještě po ní chtít aby jim zabránila pokud má svědomí. Někdo tam nahoře má fakt špatnej smysl pro humor.

Teddy Dunn.

9. března 2007 v 21:18 | Lentilka
promo tempo1 veronica mars 37VM09teddyjasonav004

Kristen Bell

9. března 2007 v 21:11 | Lentilka
promo tempo1 veronica mars 10promo tempo1 veronica mars 12VM 004VM 013VM 014av027She Knowspromo tempo1 veronica mars 18

01
kriste spin 3

Muse-Can't take my eyes off of you

9. března 2007 v 20:59 | Lentilka


Can't Take My Eyes Off You

------Muse


You're just too good to be true

I can't take my eyes off you

You feel like heaven to touch

I wanna hold you so much



At long last love has arrived

And I thank God I'm alive

You're just too good to be true

Can't take my eyes off you



Pardon the way that I stare

There's nothing else to compare

The sight of you makes me weak

There are no words left to speak



But if you feel like I feel

Please let me know that it's real

You're just too good to be true

Can't take my eyes off you



I love you, baby

And if it's quite all right

I need you, baby

To warm the lonely nights

I love you, baby

Trust in me when I say, ok

Oh, pretty baby

Don't bring me down, I pray

Oh, pretty baby

Now that I found you, stay

And let me love you, oh baby

Let me love you



You're just too good to be true

I can't take my eyes off you

You feel like heaven to touch

I wanna hold you so much



At long last love has arrived

And I thank God I'm alive

You're just too good to be true

Can't take my eyes off you



I love you, baby

And if it's quite all right

I need you, baby

To warm the lonely nights

I love you, baby

Trust in me when I say, it's ok

Oh, pretty baby

Don't bring me down, I pray

Oh, pretty baby

Now that I found you, stay

And let me love you,

oh baby Let me love you



refrain (2)


Jason Dohring

9. března 2007 v 20:44 | Lentilka
jasondohring
  • "Rodné jméno": Jason William Dohring
  • "Manželka": Lauren Dohring
  • "Děti": nemá
  • "Narozen": 30.3.1982 - Ohio, USA
  • filmography

    Dreamland (2005) .... Timothy McVeigh
    Veronica Mars (2004-Present) .... Logan Echolls
    Wedding Daze (2004) .... Font
    Walking on Water (2004) .... Will Taylor
    Cold Case (2004) .... Older Dominic LaSalle
    Judging Amy (2004) .... Simon Hadlock
    Black Cadillac (2003) .... Robby
    Boston Public (2002/2003) .... Ian Bridgeman
    JAG (2002) .... James Oliphant
    The Parkers (2001) .... Nerdy Guy
    Roswell (2001) .... Jerry
    Train Quest (2001) .... Johnathon
    Ready to Run (2000) .... B. Moody
    Once and Again (2000) .... Coop
    100 Deeds for Eddie McDowd (1999) .... Human Eddie McDowd
    Deep Impact (1998) .... Jason Thurman
    Mr. Rhodes (1996) .... Jared
    Journey (1995) .... Cooper McDougall
    Baywatch (1995) .... Isaac Klein
    Someone She Knows (1994) .... Billy
    Prehysteria! 2 (1994) .... Roughneck #2
Obrázek “http://image.com.com/tv/images/processed/photo_viewer/e0/a0/7964.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://image.com.com/tv/images/processed/photo_viewer/ab/15/28444.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://image.com.com/tv/images/processed/photo_viewer/3e/59/28465.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

logan

HQ VM 007
VM 007av006

blink 182 - I'm lost without you

9. března 2007 v 15:16 | Lentilka


I'm Lost Without You

------Blink-182


I swear that I can't go on forever again

Please let me know that my one bad day will end

I will go down as your lover, your friend

Give me your lips and with one kiss we begin



Are you afraid of being alone

Cause I am, I'm lost without you

Are you afraid of leaving tonight

Cause I am, I'm lost without you



I'll leave my room open till sunrise for you

I'll keep my eyes patiently focused on you

Where are you now I can hear footsteps I'm dreaming

And if you will, keep me from waking to believe this



Are you afraid of being alone

Cause I am, I'm lost without you

Are you afraid of leaving tonight

Cause I am, I'm lost without you



Are you afraid of being alone

Cause I am, I'm lost without you

Are you afraid of leaving tonight

Cause I am, I'm lost without you

Are you afraid of being alone

Cause I am, I'm lost without you

Are you afraid of leaving tonight

Cause I am, I'm lost without you



I'm lost without you

I'm lost without you

I'm lost without you

I'm lost without you

I'm lost without you


Plain White T's - Hey There Delilah

9. března 2007 v 15:05 | Lentilka


Hey There Delilah

------Plain White T's


Hey there Delilah

What's it like in New York City

I'm a thousand miles away

But girl tonight you look so pretty

Yes you do

Time Square cant shine as bright as you

I swear it's true



Hey there Delilah

Don't you worry about the distance

I'm right there if you get lonely

Give this song another listen

Close your eyes

Listen to my voice it's my disguise

I'm by your side



Oh it's what you do to me

Oh it's what you do to me

Oh it's what you do to me

Oh it's what you do to me

What you do to me



Hey there Delilah

I know times are getting hard

But just believe me girl

Someday I'll pay the bills with this guitar

We'll have it good

We'll have the life we knew we would

My word is good



Hey there Delilah

I've got so much left to say

If every simple song I wrote to you

Would take your breath away

I'd write it all

Even more in love with me you'd fall

We'd have it all



Oh it's what you do to me

Oh it's what you do to me

Oh it's what you do to me

Oh it's what you do to me



A thousand miles seems pretty far

But they've got planes and trains and cars

I'd walk to you if I had no other way

Our friends would all make fun of us

And we'll just laugh along because we know

That none of them have felt this way

Delilah I can promise you

That by the time that we get through

The world will never ever be the same

And you're to blame



Hey there Delilah

You be good and don't you miss me

Two more years and you'll be done with school

And I'll be making history like I do

You'll know it's all because of you

We can do whatever we want to

Hey there Delilah here's to you

This one's for you



Oh it's what you do to me

Oh it's what you do to me

Oh it's what you do to me

Oh it's what you do to me

What you do to me

wooooohwooooooooh woooooooooh


Plain White T's - Hate (I Really Don't Like You)

9. března 2007 v 15:01 | Lentilka


Hate (I Really Don't Like You)

------Plain White T's


Love, love, love, love, love, love.

Woo!



You were everything I wanted.

You were everything a girl could be.

Then you left me brokenhearted,

Now you don't mean a thing to me.

All I wanted was your

Love, love, love, love, love, love.



Hate is a strong word,

but i really, really, really don't like you.

Now that it's over

I don't even know what I liked about you.

Brought you around,

and you just brought me down.

Hate is a strong word,

but I really, really, really don't like you.



I really don't like you...



Thought that everything was perfect,

Isn't that how it's supposed to be?

Thought you thought that I was worth it,

Now I think a little differently.

All i wanted was your

Love, love, love, love, love, love.



Hate is a strong word,

but i really, really, really don't like you.

Now that it's over

I don't even know what I liked about you.

Brought you around,

and you just brought me down.

Hate is a strong word,

but I really, really, really dont like you



Now that it's over,

you can't hurt me.

Now that it's over,

you can't bring me down.



(Ooh, ooh, ooh, oh, oh, oh...)[x2]



All i wanted was your

Love, love, love, love, love, love.



Hate is a strong word,

but i really, really, really don't like you.

Now that it's over

I don't even know what I liked about you.

Brought you around,

and you just brought me down.

Hate is a strong word,

but I really, really, really dont like you



(Ooh, ooh, ooh, oh, oh, oh...)[x4]silent



(I really don't like you...) [x3]louder




Epilog

6. března 2007 v 21:57 | Lentilka |  Něco jako tma
Tímto knížka NĚCO JAKO TMA končí, teď už jí budu jenom upravovat s chybami a podobně a potom se uvidí co s ní bude dál.:) Chci poděkovat všem kdo jí četl i těm kdo jí teprve budou číst! Mě psaní té knížky nesmírně bavilo, takže doufám že se vám líbila. Druhý díl možná časem vymyslím a napíšu, ale teď se spíš vrhnu na jíný příběh co jsem si už trochu vymyslela, takže doufám, že ten si přečtete taky!:) Díky,díky vážení...

Natalie Portman

6. března 2007 v 20:26 | Lentilka

http://img.osobnosti.cz/foto_original/19/35/19350-69b4.jpghttp://img.osobnosti.cz/foto_original/11/76/18/117618-27bc1.jpg

Herečka, Modelka

Datum narození: 09.06.1981
Místo narození: Jerusalem, Israel
Znamení: Blíženci
Nataliina matka je žena v domácnosti se vztahem k umění a otec lékař. Po třech letech se celá rodina přestěhovala do New Yorku. Vyrůstala na Long Island, kde si ji objevil modelingový agent. Její první práce byla pro Luca Bessonse. Jejím prvním debutovým filmem byl ve 12-ti letech Leon (The Professional), kde ztvárnila roli dívky Mathildy . Po prvním úspěchu následovali další filmové role, za svůj herecký výkon byla oceněna cenou Young Star Awards.

Zahrála si nevlastní dceru Al Pacina v roce 1995 ve filmu "Heat", v další roli si opět zahrála dceru, tentokráte prezidenta (v roli Jacka Nicholsona) ve filmu "Mars útočí" (Mars Attacks). Další role byla ve filmové muzikální komedii Woodyho Allena "Všichni říkají miluji tě" (Everyone Says I Love You). Film se setkal s velkým ohlasem, na jednu stranu kladným a na druhou kritikou, celkově byl však úspěšný a Portman pokračuje ve svém tažení za slávou v již třetí významné roli ve filmu "Beautiful Girls" (1996). V tomto filmu ztvárnila roli Marty po boku herce Timothyho Huttona

Poté co odmítla dvě role "Lolita" a Williamemse Shakespeara "Romeo a Julie", si nakonec vybrala hlavní roli v jejím Broadwayovém debutu "The Diary of Anne Frank", kde zůstala do května 1998. Ve stejný rok zapůjčila svůj hlas do kresleného filmu "The Prince of Egypt". Její úspěch vyústil v trilogii Geoge Lukase Hvězdné Války ( Star wars ) ve kterých stvárnila nejprve královnu ( epizoda I ) a poté senátorku ( epizoda II ) Amidalu/Padmé . V současné době se zapsala na Ivy League university a rozhodla si doplnit svoje vzdělání.

Ryan Phillippe

6. března 2007 v 20:19 | Lentilka

Ryan vyrůstal v New Castle v Deleware se svými třemi sestrami Kirsten, Lindsay a Katelyn v rodině chemika. Po dokončení střední školy se rozhodl v roce 1992 odstěhovat do New Yorku, kde se mu velmi rychle podařilo získat svou první roli v televizním seriálu společnosti ABC Prožít jeden život "One Life to Live" (1992-1993). Ryan si zde zahrál homosexuálního mladíka Billyho Douglase.

Po opuštění seriálu se soustředil na možnost obsazení do významnější role. Než se mu to podařilo, objevil se jako host v několika dalších televizních seriálech a v menší roli televizního filmu Smrtící invaze "Deadly Invasion: The Killer Bee Nightmare" (1995). Jeho prvními celovečerními filmy, ve kterých dostal jen malé role byly úspěšný akční thriller Krvavý příliv "Crimson Tide" (1995) a o rok později dobrodružný film Bílá smršť "White Squall". Film Bílá smršť je natočený podle skutečné události o skupince mládenců z majetných rodin, kteří se vydali na roční plavbu Karibským mořem.

Svou první hlavní roli po boku Nastassje Kinski získal v dramatu Smutný kluk "Little Boy Blue" (1997).V dramatu Zkurvená nuda "Nowhere" (1997). Největšího úspěchu se mu dostalo v obrovském hitu Tajemství loňského léta "I Know What You Did Last Summer" (1997)zahrál v hororovém filmu, v němž padne za oběť záhadnému mstiteli.

Obrovský úspěch filmu z Ryana učinil jednoho z nejžádanějších nováčků Hollywoodu. Od této chvíle se objevuje po boku velkých hvězd ve významných filmech jako thrilleru Tráva je zlatej důl "Homegrown" (1998), dramatu Podoby lásky "Playing by Heart" (1998) a dramatu Klub 54 "54" (1998)

V roce 1999 se Ryan objevuje v hlavní roli zhýčkaného zbohatlíka Sebastiana Valmonta ve veleúspěšné tragikomedie Velmi nebezpečné známosti "Cruel Intentions". Ryanova svůdnost a dokonalé ztvárnění role mu získali obrovskou slávu a mnoho fanynek po celém světě.

V hlavní roli talentovaného mladého programátora Mila Hoffmana si zahrál v sci-fi thrilleru Elita "AntiTrust" (2001) . Za tuto roli získal honorář 1 milion dolarů.

Dne 22 března 1997 byl Ryan pozván na 21 narozeniny Reese Witherspoonové , kde se do sebe zakoukali a Ryan cítil, že je to jeho vyvolená. Jejich vtah se více rozvinul při natáčení společného filmu Velmi nebezpečné známosti. V září 1999 se uskutečnila svatba a o pár měsíců později se jim narodila dcera Ava Elizabeth.

Jonathan Bennett

6. března 2007 v 19:59 | Lentilka
Klikněte pro zobrazení původního obrázkuKlikněte pro zobrazení původního obrázkuObrázek “http://www.fresh-sins.com/jb/photos/albums/scans/200405teenpeople/n_001.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.Obrázek “http://www.fresh-sins.com/jb/photos/albums/movies/02meangirls/promoshoots/n_001.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Herec

Datum narození:10.06.1981
Místo narození:Rossford, Ohio, USA
Znamení:Blíženc

Tohoto herce známe hlavně z filmu Protivný sprostý holky (Mean girls). Také se objeví v druhé sérii Veronica Mars.
Filmografie:
Season Of Youth [2003]
Mean Girls [2004]
Lovewrecked [2005]
Cheaper By The Dozen 2 [2005]
Bachelor Party Vegas [2006]
Dukes Of Hazzard: The Beginning[2006]

Roméo et Juliette

6. března 2007 v 14:53 | Lentilka

Muse- In your world

6. března 2007 v 14:34 | Lentilka


I'm hurting you again
To lonely to pretend
Like everything is new
I promise you to
Blow it all away

In your world
No one is trying alone
In your world
No one is dying alone

To broken to belong
to weak to sing along
I'll comfort you my friend
Helping you to
Blow it all away

In your world
No one is trying alone
In your world
No one is dying alone


Muse- New born

6. března 2007 v 14:30 | Lentilka


Link it to the world

Link it to yourself

Stretch it like a birth squeeze

The love for what you hide

For bitterness inside

Is growing like the new born

When youve seen, seen too much

Too young, young

Soulless is everywhere

Hopeless time to roam

The distance to your home

Fades away to nowhere

How much are you worth?

You cant come down to earth

Youre swelling up

Youre unstoppable

Cause youve seen

Seen too much

And too young

Young

Soulless is everywhere

Destroy the spineless

Show me its real

Wasting our last chance

To come away

Just break a silence

Cause Im drifting away

Away from you

Yeah link it to the world

Link it to yourself

Stretch it like its a birth squeeze

And the love for what you hide

And the bitterness inside

Is growing like the new born

When youve seen, seen too much

Too young, young

Soulless is everywhere

Destroy the spineless

Show me its real

Wasting our last chance

To come away

Just break a silence

Cause Im drifting away

Away from you

Co je to láska?

4. března 2007 v 19:36 | Lentilka
Soubor:Herz mit Pfeil.png
Slovo láska může mít víc významů, od něčeho bytostně důležitého (láska mezi mužem a ženou, vlastenectví - láska k vlasti) po vyjádření spokojenosti nad chvílí zábavy ("Miluji ten film"). Termín "láska" může popisovat intenzivní pocit náklonnosti nebo emocionální stav. Nejčastěji však láska označuje vysoce pozitivní vztah mezi osobami (zvláště mezi mužem a ženou). Pro svůj velký psychologický význam je láska jedním z nejdůležitějších námětů v umění. Knihy a mnoho filmů či divadelních her popisuje příběh lásky. Zejména populární hudba je o lásce.

Existuje mnoho různých typů lásky:
  • láska k partnerovi
  • láska k dětem
  • láska k rodičům
  • láska k Bohu
  • láska k lidstvu
  • láska k zákonům a spravedlnosti
  • láska k zdraví (pohodě)
  • láska k přírodě
  • láska k jídlu
  • láska k vědomostem
  • láska ke sportu
  • láska ke slávě, uznání atd.
  • láska k penězům
Různí lidé hodnotí různé typy lásky odlišně. Láska je abstraktní a existuje kolem ní mnoho otázek.