Květen 2007

2./MĚSTEČKO DE NOCHE 1.část

31. května 2007 v 21:27 | Lentilka |  Temnota světla
Opřela jsem se o strom a pokusila se uklidnit se. Cítila jsem, jak se mi svírá hrdlo a zrychluje tep. Panika. Něco se mi otřelo o nohu. Vykřikla jsem a spatřila malé štěně u mé nohy. Bylo roztomilé a hledělo na mě přátelskýma hnědýma očima. Pomalu jsem se svezla na zem a ono na mě skočilo a stulilo se mi do náruče. Hladila jsme ho po heboučké strsi ušpiněné od bláta a snažila se uklidnit. Vůbec se mi to nedařilo.
Abigail uklidni se. Pomalu se nadechni. Výdech. Nádech. Zavři oči a představ si něco jiného. Uklidni se. Jsem v prdeli. Vážně jsem. V cizím světě a začíná mi hrabat. Já jsem prostě nahraná. Nasupeně otevřu oči a probudí se ve mně hněv. Hněv na všechno a všechny. Možná bych ho mohla zvětšit, ale to by mě nesměla tak strašně bolet hlava.

1./EVOLUCE 4.část

30. května 2007 v 20:34 | Lentilka |  Temnota světla
(Kdyby tu něco někomu scházelo, nechápal nebo si ještě přál roztáhnout i když si moc nejsem jistá co, tak mi to napište do komentů a já se pokusím. Jinak budu ráda, když mi napíšete komentář každý kdo to čte s názorem na tuhle knížku, protože si doopravdy nejsem jistá, jeslti jí mám psát. Nějak mám pocit, že se nevyrovná těm dvěma předchozím. No nic, za každý komentík bude moc ráda.:)
Pomalu si začnu vzpomínat. Prudká rána do hlavy. Musela jsem omdlít.Když jsem se začela probírat všude byla tma. Jenom kousek přede mnou dveřmi prosvítal malý kužel světla. Chtěla jsem se pohnout, ale moje ruce byli svázané. Seděla jsem na židli. Když jsem se pokusila sebou škubnout mým kotníkem projela ostrá bolest. Cítila jsem něco v očích, pálilo to a špatně jsem přes to viděla. Byla jsem v nějaké místnosti, vedle byli slyšet vzrušené a naštvané hlasy.
"Co s ní chcete dělat, debilové?"
"Můžeme chtít výkupné!"
"Na to zapomeň. Ona není nikdo, ona je někdo s velkým N. To, že je tady znamená valkej průser."
"Viděla nás, nemůžeme jí pustit."
"Tak se jí zbavíme."
V očích sem cítila slzy. Nechtěla jsem umřít. Něchtěla jsem umřít takhle. Banda pitomnů, kterým jsem se připletla do cesty a oni mě za to zabijou. Chtěla jsem otevřít pusu a křičet. Strašně dlouho a nahlas, ale neodvažovala jsem se. Poslouchala jsem dál.

1./EVOLUCE 3.část

30. května 2007 v 14:58 | Lentilka |  Temnota světla
Teplá dlaň mi překryje ůsta a umlčí moje slova. Potom mi přímo do očí namířejí světlo a já zamžourám. Pokusím se sebou cuknout, ale noha strašlivě bolí. Zavřu oči a čekám.
"Co s ní?"
"Viděla vás?"
"Všechny a nevíme, co všechno slyšela."
"Musíme se jí zbavit."
Zděšeně sebou zamrskám a kousnu ruku, která mě držela.

1./EVOLUCE 2.část

30. května 2007 v 14:58 | Lentilka |  Temnota světla
Pomalu jsem otevřela oči. Nade mnou padaly kapky vody. Dopadaly na sklo a vydávaly slabý pleskavý zvuk. Pomalu stékaly dolů po horním okně níž a níž. Nevěděla jsem kam dopadnou. V dalším okamžiku sklo nade mnou potemnělo a za chvíli už nade mnou bylo jenom slabé odpolední slunce. Necítila jsem jeho paprsky, ale jenom lehké teplo. Umělé počasí. Takhle by se to dalo nazývat. Žiju v době, kde už nic není přírodní. Náš ohromný dům je celý skleněný. Stačí jediné tlačítko a sklo je černé a neprůhledné a když zmáčknete podruhé, může vás spatřít celý svět. Moderní vymoženost. Pomalu zvednu hlavu z měkké vodní postele a postavím se na jezdící schody. Dovezou mě až dolů do haly. Tam se přede mnou automaticky otevřou dřevěné obrovské dveře a otevřou mi výhled do města. Ulice je čistá a má slabě šedou barvu. Na ní se pohybují asi dvě auta, která jsou ihned pryč. Vyjdu ven a podívám se na oblohu. Znovu to sklo. Nepropustí sem ani jedinou kapku opravdové vody. Nepropustí sem vůbec nic. Můžu vidět jak jsou temné mraky přímo nade mnou i vodu, která z nich padá, ale ke mně už nedopadne.

1./EVOLUCE 1.část

30. května 2007 v 14:57 | Lentilka |  Temnota světla
Přišla nová doba. Čas, kdy všichnu tuší, že přijde něco velkého. Změna. Ovzduší se znečišťovalo a příroda se hroutila. Svět se kolem dvacátého století začel dělit na dvě skupiny. Přicházela evoluce. Někdo si přál chránit přírodu a nadále s ní v klidu žít, ale další chtěli neúprosný vývoj. Chtěli mít perfektní městě. Perfektní domy. Pomalu vznikla dohoda jejíž vývoj trval přibližně padesát let. Svět se rozdělil na úseky moderních měst. Bylo poznat jak vznikají elektrická města. Tímhle tempem by teď už nic nemohlo existovat. Vznikla nová látka, pohoná hmota. Neznečišťuje ovzduší a sama se prostě rozplyne. Byl to převrat historie. Lidé přestali používat benzím a elektřiku. Všechno to nahradila nová látka.
Začli se pomalu stavět nové domy, nová města. Svět se odřízl od přírody. Města se zahalila do obrovské kopule v které proudí kyslík i vzduch a období se mění podle venkovského světa. Něco jako kyslíková bublina, která nebyla zapotřebí, ale jak jinak by se odtrhli od přírody? Život se tam vyvíjel neskutečnou rychlostí. Lidé téměř přestali chodit pěšky. Všude byli jezdící schody, chodníky, výtah. Nikdo z nich netoužil vrátit se zpět ven ze své bubliny. Byl to uzavřený propojený řetězec měst, které žili svůj vlastní život. Lidé se vyvíjeli a znovu tu byl ten svět, který je jenom příliš přemodernizovaný. Odpojil se od všeho venku.

Temnota Světla

30. května 2007 v 14:49 | Lentilka
Nejsem si námětem ani kvalitou téhle knížky jistá, takže bych ráda znala vás názor, jeslti se vám to, co jsem zatím napsal líbí a jelsti byste chtěli něco přidat, odbrat, vysvětlit a hlavně, jeslti chcete abych to sem pořád dávala. :)
Obrázek “http://tn3-2.deviantart.com/fs8/300W/i/2005/345/6/8/Drowned_heart____by_VioLeS.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Osobnosti- Rozdělení

29. května 2007 v 19:28 | Lentilka

Piráti z Karibiku - Na konci světa

29. května 2007 v 18:23 | Lentilka
Piráti z Karibiku - Na konci světa - plakát
"Třetí díl veleúspěšné série."

Helen Fielding

29. května 2007 v 11:32 | Lentilka
Helen Fieldingová se narodila roku 1959 v malém průmyslovém městečku Morley v hrabství Yorkshire v rodině ředitele místní textilky, její matka byla v domácnosti a starala se o čtyři děti. Helen vystudovala univerzitu v Oxfordu a poté pracovala deset let v televizi - pro BBC například natočila dokumentární seriál o Africe. Vlastní zážitky z afrického pobytu zachytila v roce 1994 ve svém prvním románuCelebrity pro Afriku(česky Aurora, 2003). Obrovský úspěch jí přinesly dva romány s hlavní hrdinkou Bridget Jonesovou (Deník Bridget Jonesové, česky Aurora 1998 a 2001, aBridget Jonesová - S rozumem v koncích, česky Aurora 20011 a 2004), s níž se četné čtenářky ztotožnily. Helen Fieldingová se rovněž podílela na scénářích k obou filmům o Bridget Jonesové, které se setkaly s mimořádným diváckým ohlasem. Její prozatím poslední knihou je román z roku 2003 s názvemBujná fantazie Olivie Joulesové. Helen Fieldingová žije střídavě v Londýně a Los Angeles. V roce 2004 se jí a jejímu dlouholetému partnerovi - herci a scénáristovi Kevinu Curranovi narodilo první dítě - syn Dashiell.

Obal

27. května 2007 v 0:44 | Lentilka |  Více než nic
Takže udělal jsem pár obalů na knížku Více než Nic. Který se vám líbí víc? Komentujte, hlasujte.. :)

Moje nová knížka

26. května 2007 v 11:20 | Lentilka |  Temnota světla
Pořád se nedokážu rozhodnout meti dvěmi názvy. Co se líbí více vám? Neštastné radosti nebo Temnota světla. Napište mi do komentářů pro o jste více a sem dolu vám sem dám Prolog, který ještě není hotový a až budu mít něco více napsáno tak sem dám pořádný prolog. Tenhle je pouze orientační. Začáteční. Doufám, že se vám námět i knížka budou líbit. :)

Rachel Bilson

24. května 2007 v 20:12 | Lentilka
Rachel Bilson

Jared Leto

24. května 2007 v 20:06 | Lentilka
Jared Leto

Písničky VCM

22. května 2007 v 21:28 | Lentilka |  My box=Stupid
Písničky, které jsem posluchala, když jsem psala Více než nic. Bylo jich samozřejmě víc, na tyhle jsem si vzpoměla jenom právě teď nebo mi tu knížku některé pouze připomínají...:) jeslti máte podobnou písničku, napiště mi jí do komentáříků :) A můžete i připsat, co vám jaká písnička připomíná:)

Moje další knížka

22. května 2007 v 20:12 | Lentilka
Když jsem dopsala Více než nic, napadlo mě, že vlastně nemám nic, co bych psala dál. A já musím něco psát. Takže už z dřívějška mě napadlo pár témat. Teď jsem si jedno z nich vybrala a hodlám s tím začít pracovat. Napíšu vám sem ke každému o čem by to zhruba mělo být. Jenom lehký náčrtek. Všechno, co jsem začala psát jsem nakonec značně pozměnila. U Více než nic měl být konec a vlastně půlka knížky úplně jiná. Takže to, co sem napíšu je doopravdy jenom hrubý náčrtek toho, čeho by se to mělo týkat. Dole je anketa. Napište mi, co by vás zaujala nejvíce. Já už mám vybráno, ale stejně mě zajímá Váš názor...:)


EPILOG

21. května 2007 v 22:48 | Lentilka |  Více než nic
Světlo poráží temnotu? Ale no tak, neblázněte. Pohádky jsou pro šílence. Šílence, co věří. Věříte? Nebuďte hloupí. Stejně, já věřím.
Květen je krásný měsíc. Modré nebe a slunce. Všechno rozkvétá a vynutí si to úsměv na vaší tváři. Nevím proč, ale já jsem se mračila. Měla jsem k tomu dobré důvody. V poslední době jsem se ráda mračila. Chtěla jsem být šťastná, ale nějak jsem to nedokázala překonat. Nedokázala jsem se nahodit zpátky. Povede se mi to. Vím to, stačí k tomu jediný povel. Dejte mi pár dní. Třeba se to zlepší. Byla jenom jedna jediná věc, co mě rozzářila. Ale teď jsem se nemohla smát.
"Porsche, zlatíčko, jsi v pořádku?"přišla ke mně starostlivě máma a zkoumavě si mě prohlédla. Vynutila jsem na tváři úsměv.

11./SÍLA MYŠLENKY, SLOVA, ČINU 2.část

21. května 2007 v 10:00 | Lentilka |  Více než nic
Patience SanMarion
Na tvář se mi vloudí úsměv. Uslyším z velké dálky hlas. Andrew na mě mluví. Zní naštvaně. Jeho hlas je vytočený a smutný. Poznám, když je smutný. Teď cítím, že trpí. Ale jeho slova vyvolají na mojí tváři úsměv. Trpí a propouští mě. Nikdo nevěří, že když v něco věří tak se to může stát. On mojí duši nechtěl pustit tak moc, až zpomalil můj odchod. To ale nesměl. Lidí, co milují dělají bláznivé věci. Lidé, co milují se ničeho nebojí. Proč nemohl pochopit hned, že se nesmí bát toho, že mě ztratí? Kdyby to pochopil hned mohl mi ušetřit tolik bolesti. Vyruší mě ale Porsche. Slyším její výkřik a potom vzlykot. Nechápu, co se děje, ale potom ke mně dolétnou obrazy z jejích myšlenek. Vidím Svolávače. Andrew. Matthew. Vidím Matta jak padá k zemi. On nemusí být mrtvý, třeba jenom omdlel. Potom do mě ale pronikne i její pocit, který s ním zdílela. Pocit prázdnoty a bolesti. Ten samý pocit, který mě sžíral doted. Panebože.

Zvolte si účes podle znamení zvěrokruhu!

20. května 2007 v 21:13 | Lentilka

KOZOROH (22. 12. - 20. 01.)

Ženy narozené ve znamení kozoroha bývají opravdové dámy. Mají neobyčejný šarm a vynikají výbornými způsoby. Možná ale působí na první pohled poněkud vážně, konzervativně a nepřístupně. Neznají spontánnost. I jejich účes by proto měl být pečlivě střižený a vždy upravený. Nehodí se k nim žádné módní výstřelky ani barevné experimenty. Pokud mají již svůj léty ověřený účes, měly by se ho držet.

Tip: dobrý kadeřník a kvalitní stylingové produkty jsou pro kozorožky základ.

Soundtracky z filmů

20. května 2007 v 13:42 | Lentilka


Diana King - I Say A Little Prayer

Billy Joel - Where Were You (On Our Wedding Day)?

Roy Orbison - Oh Pretty WomanThe Calling - Wherever You Will GoGabrielle - Out Of ReachJamie Cullum - Everlasting LoveHe's a Pirate - Klaus Badelt





11./SÍLA MYŠLENKY, SLOVA, ČINU 1.část

20. května 2007 v 10:15 | Lentilka |  Více než nic
Porsche Jaimison
Ta upírka Marian se pomalu rozpadne a zmizí. Šokovaně na to zírám. Jak se to mohlo stát? Andrew se od ní pomalu zvedne a pohleddo jeho očí mě vyděsí. Je v nich nefalšovaná nenávist a vztek. Jsou temné a děsivé. Ucuknu pohled a podívám se na Patience. Ona v mém těle. Umírá a nikdo z nás nemůže nic dělat.
"Andrew, měl bys udělat to o co tě Patience požádala."řeknu tiše, ale do jeho očí se nepodívám.
"Mám jí nechat umřít?"zeptá se mě zvýšeným hlasem nevěřícně.
"Nikdo z nás neví, co má dělat. Nikdo neví, jak jí zachránit."namítnu tiše.
"Ty můžeš být v klidu. Ty máš tělo, které tě nechce zabít. Ty s tu jen tak stojíš a nic neděláš."vyjede na mě ostře.