Teplá dlaň mi překryje ůsta a umlčí moje slova. Potom mi přímo do očí namířejí světlo a já zamžourám. Pokusím se sebou cuknout, ale noha strašlivě bolí. Zavřu oči a čekám.
"Co s ní?"
"Viděla vás?"
"Všechny a nevíme, co všechno slyšela."
"Musíme se jí zbavit."
Zděšeně sebou zamrskám a kousnu ruku, která mě držela.
"Pomoc!"zaječím, ale potom ucítím prudkou ránu do hlavy. Celé moje tělo se propadne do tepla. Vidím před sebou svůj pokoj. Je krásně zařízený ve všech odstínech oranžové. V televizi hraje moje oblíbená písnička a já se úlevně položím na postel. Potom se otevřou dveře. Do pokoje nakráčí kluk s dlouhými hnědými vlasy. Simon. Můj kamarád. Má pronikavý pohled šedivých očí a s pobaveným úsměvem se posadí přede mě do měkkého křesla. Přivítám ho pouze úsměvem. Se Simonem se znám od dětství. On ví o všech mých prohřešcích, tricích i špatnostech. On o mě ví úplně všechno. Nikdy jsme mu neschvalovala jeho dívku, ale jemu jsem do jeho života ani nikdy nekecala.
"Abi, tak co jsi zase provedla?"zeptá se mě.
"Já jsem nic neudělala. Jenom jsem se chtěla podívat do obchodního centra. Prostě jsem blbla! Nic víc! Simone, co mám dělat?"zeptala jsem se ho zmateně. Pořád se usmíval.
"Proč Chuck, Abi, proč?"odpoví mi a probodne mě zkoumavým pohledem.
"Prostě se mi líbil, prostě mi padl do oka a celé se to tak smotalo."vyhrknu jsem na svou obranu nervózně.
"Abi, věříš tomu? Věříš tomu, že jsi si ho vybrala náhodou? Ty si nikdy nikoho nevybereš náhodou. Vždycky si vybíráš jenom někoho zabraného nebo někoho, koho když získáš někomu ublížíš. Proč má takovou tendenci šířik kolem sebe utrpení? Proč, Abi, proč?"
"Ale já to takhle nechtěla! Simone, věř mi! Chuck tam prostě byl a kdyby sám nechtěl nic by se nestalo. Vždycky mě mohl zastavit, ale neudělal to."
"Abi, oni ti věří. Vždycky ti věří a ty je zradíš. Rozhodnou se ti věřit znovu a ty jim ublížíš ještě víc. Myslíš si, že je to správné?"
"Tohle přeci já nedělám!"
"V šesti letech, kdo přesvědčil tu hočičku s překrásnými dlouhými vlasy, že jsou ošklivé a měla by je sundat? Kdo jí podporoval v tom, aby vzala nůžky a zbavila se svojí chlouby? Vratíme se do současnosti a můžu pokračovat. Kdo donutil tvé rodiče, abys měla nejdražší školu v okolí a ta musela zrušit jedno stipendium, kvůli tomu, že jsi se rozhodla přestoupit na poslední chvíli? Když se ta nová dívka přistěhovala a zalíbil se jí jeden kluk, kdo s ním začle chodit? Kdo ze sebe vždy udělá neviňátko a přitom za všechno může? Proč jsi dneska Chucka neposlala za Amber? Proč jsi jim to zkazila i když jsi věděla, že jim to klape? Tady nebyla jenom Chuckova volba. Ty jsi mohla vždycky také říci ne."
"Já nejsme tak krutá, jak si o mě myslíš."
"Abi, jsi krutá, namyšlená a vždy musíš mít to, co chceš, repektivě to, co chce někdo jiný a ty to nemáš. Tohle jsi ty, Abi Cosmas."
"Simone, ale já nevím, co mám dělat! Přestaň rozebírat mojí osobu a řekni mi, co mám dělat! Zavolej pomoc!"
"Abigail já ti nemůžu pomoci. Nemůžu, tohle je tvůj boj. Teď se probuď. Abi, probuď se!"volal a pomalu bledl. Ucítila jsem na své tváři něco mokrého a lepkavého. Pomalu jsem otevřela oči. Viděla jsem před sebou rozmazanou zeleň. Kde to jsem? V zeleném světe Tedyho Berna? Nikdo jiný nemá tolik zeleně pohromadě. Panebože. Pomalu jsem se posadila a protřela si oči. Na prstech mi ulpěla zaschlá krev. Měla jsem ránu na čele. Moje ruka dopadla na zem a ucítila pod sebou něco mokrého. Vzala jsem do dlaně kousek bláta. To není možné. Promnula jsem ho mezi prsty a nedokázala tomu uvěřit. Tohle je skutečný svět, tohle je skutečná příroda. Šokovaně jsem se rozhlédla kolem. Byla jsem v lese. V opravdovém lese. Už nemůžu být v našem městě. Dalo by se říci, že naše město je obrovská kopule, prostě koule, z které nikdo neodcházíme. Jsme tam dobrovolně uzavřeni se svojí moderní technikou. Máme podzemní tunely, kterými cestujeme do jiných měst a na určitých částech je opravdová příroda do které mi nepatříme. My jsme postoupili o krok vpřed v civilizaci. Odpůrci ne. Oni žijí s přírodou. Právě jsem se ocitla u nich. Nikde jinde není opravdový les, opravdový život. Nikde jinde to není. Jenom, jak jsem se sem sakra dostala?
Bude pokračování???