close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

1./EVOLUCE 4.část

30. května 2007 v 20:34 | Lentilka |  Temnota světla
(Kdyby tu něco někomu scházelo, nechápal nebo si ještě přál roztáhnout i když si moc nejsem jistá co, tak mi to napište do komentů a já se pokusím. Jinak budu ráda, když mi napíšete komentář každý kdo to čte s názorem na tuhle knížku, protože si doopravdy nejsem jistá, jeslti jí mám psát. Nějak mám pocit, že se nevyrovná těm dvěma předchozím. No nic, za každý komentík bude moc ráda.:)
Pomalu si začnu vzpomínat. Prudká rána do hlavy. Musela jsem omdlít.Když jsem se začela probírat všude byla tma. Jenom kousek přede mnou dveřmi prosvítal malý kužel světla. Chtěla jsem se pohnout, ale moje ruce byli svázané. Seděla jsem na židli. Když jsem se pokusila sebou škubnout mým kotníkem projela ostrá bolest. Cítila jsem něco v očích, pálilo to a špatně jsem přes to viděla. Byla jsem v nějaké místnosti, vedle byli slyšet vzrušené a naštvané hlasy.
"Co s ní chcete dělat, debilové?"
"Můžeme chtít výkupné!"
"Na to zapomeň. Ona není nikdo, ona je někdo s velkým N. To, že je tady znamená valkej průser."
"Viděla nás, nemůžeme jí pustit."
"Tak se jí zbavíme."
V očích sem cítila slzy. Nechtěla jsem umřít. Něchtěla jsem umřít takhle. Banda pitomnů, kterým jsem se připletla do cesty a oni mě za to zabijou. Chtěla jsem otevřít pusu a křičet. Strašně dlouho a nahlas, ale neodvažovala jsem se. Poslouchala jsem dál.

"Na to já nemám, čéče." Pomalu ve mně vzplanula jiskřička naděje. Možná pitomci, ale ne vrahouni.
"Tak se jí prostě jenom zbavíme. Vyhodíme jí pryč."
"Kam jako pryč?"
"Kam asi. Vyhodíme jí do města a za hodinu jí najdou a ona jim všechno poví. Když říkám pryč, myslím tím úplně pryč."
"Nebylo by lepší jí teda zabít?"
"Drž hubu, vole, drž hubu!"
"Takhle bude zbytečně trpět."
"Tak si s ní dělej, co chceš. Až jí budeš chtít odvést pryč, zavolej mě." Potom klapnout dveře a rozhostí se ticho. Vyděšeně sedím a nedokážu se ani pohnout. Předchozí nápad začít křičet je v tahu. Nedokážu ze sebe vydat ani hlásku. Dveře klapnou a mě do obličeje praští ostré světlo. Zamžourám a spatřím jak se ke mně blíží malý podsaditý chlápek. Ten kterého jsem viděla v centru. V jeho ruce se něco blýskne. Nůž. Zběsile sebou zaškubu a ignoruju prudkou bolest v kotníku a v hlavě. Na tváři se mu objeví smutný úsměv.
"Promiň, holka. Špatné místo. Špatný čas."
"Pusťte mě. Nikomu nic neřeknu. Přísahám. Jestli mi něco uděláte bude všechno jenom horší. Oni si vás najdou. Mě nepřestanou hledat."řeknu mu a pokusím se o pevný tón, ale stejně zním vyděšeně i svým uším.
Přiloží mi nůž k hrdlu a já ho probudnu zoufalým pohledem. Přitlačí a já ucítím slabý pramínek krve, který se mu spustí z hrdla. Z koutků očí se mi spustí slzy. Přivřu oči a počkám dokud to neskončí. Když se chvíli nic neděje znovu je otevřu. Muž nade mnou stojí a svírá zbraň. Nehýbá se, jenom jí drží a vytřeštěné zírá na krev na noži. Potom stáhne ruku.
"Nedokážu to."zašeptá a složí si zoufale hlavu do dlaní. Prudce se nadechnu a najednou se mým tělem rozlije klid. Můžu žít.
"Promiň holka. Musíme se tě nějak zbavit."řekne a vypadá to jako by ho to bolelo ještě víc než mi držet pod krkem nůž.
"Co se mnou chcete udělat?"vykřiknu a pokusím se vyprostit ruce. Ani se nehnou.
"Tam, kde tě nikdo nebude hledat."
"Kam?"zaječím nepříčetně.
"K Odpůrcům. Do přírody. Je jedno jestli tě zabijeme tady, protože tam stejně nepřežiješ. Odpůrci stejně jako my k sobě nikoho nového nepřipouští. Zemřeš stejně."řekne zkroušeně a otočí se. Pomalu vyjde ze dveří.
"Ne! To mi nesmíte udělat!"zakřičím za ním, ale dveře se zavřou. Všechno, co můžu dělat je pokusit se z toho dostat. Nedocílím ničeho. Pouze skončím na zemi. A stoprocentně jsem si vyvrkla kotník. V hlavě mi hučí. Stejně je to jedno. Odpůrci k sobě nikdy nikoho nepřijmou. Vydat mě ven znamená dát mě na jistou smrt. Všechno je jedno.
Probudí mě nepatrné hučení auta. Kloužeme po silnici a za oknem se míhají domy. Potom uvidím malé černé dveře. Někdo mě nese. Tvrdý dopad a potom nic. Tohle je všechno, co si pamatuji. Nic víc. Teď už jsem tady. Sem v jiném světě...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lily Lily | Web | 30. května 2007 v 23:09 | Reagovat

Ti chlápci byli naprosto úžasní :D - "Na to já nemám, čéče." :D

2 Lentilka Lentilka | 30. května 2007 v 23:22 | Reagovat

"Nebylo by lepší jí teda zabít?"

"Drž hubu, vole, drž hubu!"

Jo,jo tuhle část jsem si užívala a v další kapitole plánuje podobnou hlášku, kterou ale vysloví Abi :-D vlastně dvě...:D

3 Lily Lily | Web | 30. května 2007 v 23:58 | Reagovat

Na to už se těším!:D

4 Angela Angela | Web | 31. května 2007 v 11:58 | Reagovat

skvělý......kdy bude pokračování?

5 Zuzka Zuzka | 31. května 2007 v 12:41 | Reagovat

Jo, to by mě taky zajímalo. A ještě víc, jestli tam bude nějaký fešný kluk.

6 Lentilka Lentilka | 31. května 2007 v 15:43 | Reagovat

Pikračování nejspíše dnes večer nebo zítra a kluk se tam ocitne, ale ne v tomhle světě... Až v další kapitole možná ještě dál...:D

7 Zuzka Zuzka | 31. května 2007 v 16:36 | Reagovat

Jak ne v tomhle světě? Prosím, ať je z divočiny.

8 Lentilka Lentilka | 31. května 2007 v 16:46 | Reagovat

Jo pardon, myslela jsem to tak, že bude z tý přírody, já pořád měla zafixovaný to, že tu mám jenom část kdy jí unesli:-D Taky jsem přemýšlela, že jich tam bude víc, ale stejně, neche se překvapit:)

9 Terka Terka | 31. května 2007 v 21:03 | Reagovat

Prosím pokračování, začínám histerčit!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama