Čínský drak
Socha draka v Lublani
Na rozdíl od běžně zažitých představ nelze problematiku draků shrnout do představy pohádkového draka a to dokonce ani jeho podobu. Představy o vzhledu draka prošly mnoha proměnami, a proto jediné co lze opravdu říci je, že se jedná o tvora mající jednu, nebo více hlav. Patrně drakem s nejvyšším počtem hlav byl stohlavý Ládón, naproti tomu čínští draci jsou zásadně jednohlaví. Také běžně zažitá představa, že drak dští oheň neodpovídá realitě, tvor dštící oheň se zpravidla nazývá saň. Dalším problémem popisu představy draka spočívá v křídlech. Drak mohl mít, zpravidla netopýří křídla, ale z různých bestiářů a bájí je známo značné množství draků nemajících křídla. A konečně nelze ani říci kolik nohou měl mít v lidských představách drak, jelikož se vyskytují jak dvounozí tak čtyřnozí draci, ale z literatury jsou známy i představy draků beznohých a dokonce i vícenohých. V některých středověkých bestiářích, ale i přísně vědeckých biologických knihách se setkáme i s mořskými draky.
Na rozdíl od běžně zažitých představ nelze problematiku draků shrnout do představy pohádkového draka a to dokonce ani jeho podobu. Představy o vzhledu draka prošly mnoha proměnami, a proto jediné co lze opravdu říci je, že se jedná o tvora mající jednu, nebo více hlav. Patrně drakem s nejvyšším počtem hlav byl stohlavý Ládón, naproti tomu čínští draci jsou zásadně jednohlaví. Také běžně zažitá představa, že drak dští oheň neodpovídá realitě, tvor dštící oheň se zpravidla nazývá saň. Dalším problémem popisu představy draka spočívá v křídlech. Drak mohl mít, zpravidla netopýří křídla, ale z různých bestiářů a bájí je známo značné množství draků nemajících křídla. A konečně nelze ani říci kolik nohou měl mít v lidských představách drak, jelikož se vyskytují jak dvounozí tak čtyřnozí draci, ale z literatury jsou známy i představy draků beznohých a dokonce i vícenohých. V některých středověkých bestiářích, ale i přísně vědeckých biologických knihách se setkáme i s mořskými draky.
Jeho vlastnosti jsou v jednotlivých podáních stejně problematické jako jeho vzhled, lze říci, že klasická představa Evropana je, že se jedná o hloupé a zlé bájné zvíře. Tato představa však není zcela pravdivá, neboť mnozí draci byli posvátní a jejich zabití bylo tvrdě potrestáno. V neevropských představách draků jsou tyto tvorové často dobří a lidem pomáhající. V některých starověkých představách nalezneme i představy klasické nestvůry.
Velmi zvláštní je i způsob dračího rozmnožování o němž nás literatura informuje velmi sporadicky, o samotném dračím páření pak téměř vůbec. Dalším velmi zajímavým problémem je evidentní nedostatek dračích samic (je zajímavé, že představa draka jako mužského prvku se udržela i v dnešní fantasy literatuře a pohádkách). Podle známé literatury drak postaví hnízdo, kde snese vejce (jedno, velmi zřídka i více), ze kterých vysedí mláďata, o která se pak stará, velmi zvláštní je, že počet hlav není dědičný.
Stravovací návyky jednotlivých draků se různí, existují draci býložravci, ale převážná většina draků je masožravá a někteří i výhradně lidožraví.
20. století
Drak začal pronikat do literatury, především fantasy, kde došlo k narušení pravidel rozlišování toho, co drak může a čeho schopen není. Veškerá pravidla pak byla narušena filmem, kde drak zpravidla nevystupuje jako bájné zvíře, ale jako přihlouplý vraždící maniak, který pro své jednání zpravidla nemá ani motiv ani jasný příkaz. Lze říci, že se tak z bájného zvířete postupně stává smyšlený tvor.
Ve fantasy zaměřené spíš na magii než na meč bývají naopak draci inteligentní, často inteligentnější než člověk nebo alespoň těžící z tisíciletých životních zkušeností. Ovládají velmi dobře magii přirozenou (konečně, každý letecký inženýr by vám potvrdil, že drak létat nemůže - rozuměj bez magie) i naučenou (tedy klasická zaklínadla). Patří mezi nejnebezpečnější protivníky které můžete ve fantasy potkat, ale ne vždy jsou proti vám.
V některých fantasy světech - například v Midkemii - na sebe draci mohou vzít lidskou podobu, ať už pomocí zaklínadla nebo díky přirozené schopnosti změny podoby. I v lidské podobě si uchovávají svou sílu a rychlost (a magii, ale to je samozřejmé).
Kromě draků dštících oheň se vyskytují draci ledoví (bývají modří) a draci vydechující nebo vyplivující jed (bývají zelení). Obvykle mají jen jednu hlavu (a vícehlavý tvor se nazývá saň - narozdíl od rozdělení z legend zmíněném výše).
Draci se vyskytují i ve sci-fi, například v knihách o Pernu (Anne McCaffrey). Jedná se tam o původně malé tvory schopné plivat oheň po rozžvýkání jakéhosi nerostu, létat (na netopýřích křídlech), telepatické komunikace a teleportace skrz prostor i čas (přes něco zvané mezimezí). Po přistání lidských kolonistů byly geneticky vylepšeni - zvětšeni natolik, aby mohli nést lidského jezdce, a byla zvýšena jejich inteligence - aby mohli být použiti při obraně proti agresivní mimozemské (a mimopernské) formě života zvané vlákna. Draci z Pernu jsou častěji samci, samice kladou větší počet vajec. Svého jezdce si vybírají (z přivedených kandidátů) hned po vylíhnutí a tvoří s ním telepatické pouto.
Čína
V Číně byli draci velmi populární. Byli uctíváni jako mořský bůh, později tažné zvíře pro vozy bohů (symbol jangu - mužský princip). Drak má obrovské tělo, ocas ještěrky a 4 velké nohy. Jedna z čínských hierarchií dělí draky do čtyř skupin:
- Nebeští draci (天龍, tchien-lung) - střeží zemi bohů a slouží jim.
- Draci duchové (神龍, šen-lung) - mají schopnost vyvolat déšť a vítr.
- Pozemští draci (地龍, ti-lung) - žijí v mořích a řekách.
- Draci strážci pokladů (伏藏龍, fu-cchang-lung) - hlídají poklady.
Draci jsou zde hodní a přátelští, dovedou se proměnit v lidi i jiná zvířata (symbol císařské moci). Jako potah bohů se nejvýrazněji projevili u Š-che tj. bohyně, která vyjíždí každé ráno na voze taženém šesti draky u západní hory sjede do propasti. A u vládce jara Tchaj-che (východ) s bohem stromu Ču mangem - ptačí tělo, létá na dvou dracích.
Starověk a draci
V dějinách nacházíme představu draka u velkého množství starověkých kultur a přes veškerou nejednotnost těchto představ se jedná o jeden typ bájných tvorů. Představa těchto tvorů vznikala pravděpodobně mnohem dříve než lidstvo objevilo možnost své poznatky zapisovat. Jedna z teorií vzniku této představy říká, že draci vznikli z hadů, respektive z určitých vlasností hada a ještě několika dalších zvířat. Draci v bájích vystupují jednak jako zcela záporné postavy, jednak jako atributy či služebníci bohů a v některých případech i jako bohové sami.




