Spasitelka
Tmou se nesl nářek noci,
měsíc zářil na nebi.
Sestoupila ke mě dívka něžná,
můj anděl krásný, spasitel.
měsíc zářil na nebi.
Sestoupila ke mě dívka něžná,
můj anděl krásný, spasitel.
Tmou se nesla jako nikdo jiný,
byla krásná, nevinná.
Nepohlédla mi do očí,
pouze ke mě ruku natáhla.
Neuvědomovala si,
co dělá její dotyk hebký.
Když dotkla se mé ruky
ucukl jsme bolestí.
Jak bezmocná kráska noci vznesla se na nebe,
měsíc zářil v jejích očích.
Přeji si,
ať vrátí se zpět ke mě hned!
Utekla a nevrací se,
její pohled ve snech mám.
Čarokrásná dívka noci,
jizvu v ruce nechala mi.
Když naříkal jsem do noci,
kůže zestárla, věky přišli.
Můj čas přišel odejít pryč,
přišla pro mě, můj anděl vysněný.
Ááá........
Teda ty se nezdáš, je to nádherné...