Maylee mě zavede do chladné kamenné místnosti, která má být koupelna. Po chvíli váhání za mnou zatáhne závěs a já si všimnu páky a podivné napodobeniny sprchy. S úlevou se pod ní postavím a zatáhnu za páku. Spadne na mě proud ledové vody, až zaječím.
"Páku dávej nahoru, jeslti chceš teplou vodu."zaslechnu za závěsem Maylee. Jenom naštvaně utrousím "No to teda díky" a šikovně se prosmíknu kolem tekoucí vody a páku vysunu nahoru. Konečně se na mě spustí krásně teplá voda. Po očišťovací proceduře dostanu další nové šaty, tyhle jsem lehce našedlé, ale dají se považovat i za bílé. Představí mě další dívce, která tu pracuje. Amanda. Má delší špinavě blonďaté vlasy a zářivě modré oči. Usměje se na mě a slušně mě pozdraví. Vrátím se zpátky k umývání ovoce. Na město pomalu padne soumrak a já cítím, jak se mi klíží víčka. Když už mám problém udržet je otevřená zavedou mě do skromně zařízeného pokoje. Jsou tu tři postele. S úlevou zahučím na jednu z nich a zavřu oči. Dál už nevnímám nic. Pouze čekám, až uslyším pravidelné oddechování obou dívek. V temné noci přes sebe přehodím svojí lehkou přikrývku a pomalu otevřu dveře. Chodby jsou pusté a tiché. Vyplížím se, až na nádvoří a tam si všimnu dvou vojáků u východové brány. Splynu se stínem a vydám se u stěny, která je obehnaná kolem celého sídla. Opatrně se odrazím od velkého balvanu a přelezu zeď. Otřu si odřené ruce do šatů a pomalu podél lesa u pláže se plíží dál. Nevím, kam bych šla, ale tady být nechci. Pořád ve mně něco hlodá a našeptává mi, že bych mohla objevit vchod zpátky do svého světa. Nemohla jsem od toho místa ležet daleko. Najednou se prudce zarazím. Skyp. Strašně rád hledal v sídle různé škvírky a na noc mi utekl do chodby. Nechala jsem mu pootevřené dveře, protože jsem nedokázala uvěřit, že by se ke mně nevrátil. Zapomněla jsem na něj. Možná mu ale tady bude lépe. Stejně to nic nemění na tom, že se stal mým kamarádem.Věrným a poslušným.