Červenec 2007

6./STŘEPY MINULOSTI 1.část

30. července 2007 v 1:03 | Lentilka |  Temnota světla
Překvapeně si prohlédnu svůj odraz v zrcadla. Mám pocit jako bych tu dívnu v zrcadle neměla ani znát. Má kratší vlasy, jsou tmavě hnědé a rovné. Její oči pobaveně jiskří a koutky rtů se jí točí do pobavené grimasy. Má lehce střiženou ofinku podle svého přání. Lehce se zatočím dokola a šaty kolem mě udělají kolečko. Jsou světle žluté až oranžové. Mají barvu zapadajícího slunce. Chybí jim ramínka i rukávy a dole jsou lehce nabírané, ale jinak ůžasně vzdušné. Na rukou mám lehké rukavičky stejné barvy, které končí u loktů. Pobaveně si prohlížím svůj odraz a nedokážu ohodnout jestli je to tak správně. Od té doby, co jsme se probudila na lodi ve mně někdy začne hlodat pocit jako že to nejsem já. Takové sevření vnitřností a strach. Zmatení. Můj úsměv pomalu povadne.

Odjíždím...

14. července 2007 v 0:04 | Lentilka
Je mi líto, ale odjíždím na dovolenou a pokračování bude až za dva tejdny....Třeba něco pěknýho vymyslím a budete se mít určitě na co těšit. Odjíždím dneska takže pokračování čekejte přibliže 29.7.2007 :-) Můžete zatím komentovat knihu a kdyby měl někdo zajímavý nápad uvítám ho a ráda uslyším i kritiku a zlepšováky... :-) Lentilka

5./ VZPOMÍNAT I ZAPOMÍNAT 6.část

11. července 2007 v 22:13 | Lentilka |  Temnota světla
Nemám náladu jenom tam tak sedět a čekat, kdo se mě ujme. Pomalu začnu procházet celou loď. Po chvíli sejdu do podpalubí a znuděně chodím chodbou sem a tam. Nepatrné zýšení hlasu v jednom z pokojů mě zarazí. Ten hlas znám. Potichu se připlížím ke dveřím a položím na ně ucho. Podlaha pode mnou nepatrně skřípe, ale celá loď je v pohybu, takže se to ztratí.
"Ty si ze mě děláš srandu! Tohle nemůžeš udělat!"řekne vytočene William. Jak rychle se mi všechny jména vryla do paměti a já se je naučila používat.
"Proč bych nemohl?"zeptá se povýšeně Carlos.

William Matwood

10. července 2007 v 22:09 | Lentilka
Orlando Bloom
Williem "Will" Matwood


5./ VZPOMÍNAT I ZAPOMÍNAT 5.část

10. července 2007 v 21:45 | Lentilka |  Temnota světla
Pomalu otevřu oči a zamrkám do temné místnosti. Moje hlava třeští a mám pocit jako by všechny moje kosti byli z želé.
"Myslíš, že se probudí?"ozve se kousek ode mě podivně známý hlas. Pomalu tím směrem natočím hlavu a spatřím záda nějakého muže.
"Vždycky se probudila, proč by neměla i teď?"odpoví další hlas, který se zdá být dál. Zdá se být jistý.

5./ VZPOMÍNAT I ZAPOMÍNAT 4.část

9. července 2007 v 20:19 | Lentilka |  Temnota světla
Nechám se v klidu vést. Postaví mě před velký špalek. Téměř překvapeně se na něj podívám. Někdo mě chytne a prudce stlačí do kolen. Položím tvář na chladivé dřevo a zavřu oči. Mám pocit jako bych stála před něčím velkým a rozhodovala se, jestli to mám udělat. Takový ten pocit, který je tam vždycky když stojíte deset metrů nad vodou a nevíte, jestli máte skočit nebo se vrátit. Ta nutkavá potřeba zkusit skočit a dokázat si, že vy můžete a pud sebezáchovy, který vás nutí vrátit se. Přesně ten pocit jsem teď měla. Jenom já neměla na vybranou.

Doctor Who

9. července 2007 v 14:00 | Lentilka |  Serial

Doctor Who
Britský sci-fi seriál, který je na BBC třetí nejsledovanější. Muž nazývaný Doctor cestuje časem. Vypadá jako člověk, ale je to mimozemšťan. To dokazují třeba jeho dvě srdce nebo to, že je Lord Time (Pán Času). Spolu s Rose, dívkou ze Země cestuje časem i po jiných planetách. Zažívají spolu dobrodružství o kterém se jiným ani nesnilo. Doctor řeší všechny problémy s humorem a chladnou hlavou. Jako jeden z Pánů Časů má třináct životů. Pokaždé když ho něco zabije tak se promnění do jiné podoby. V první sérii byl devátou podobou Christopher Eccleston jako Doktor. V druhé, třetí i čtvrté přichází David Tennant. Jeho půvabnou i soucitnou Rose hraje Billie Piper. Ve třetí sérii ho doprovází Freema Agyeman jako medička Martha Jones. Tenhle seriál se mi moc líbil pro jeho humor i příběhy. Vřele doporučuji sehnat a kouknout se určitě alespoň na první dvě série. Já se vážně bavila. :-) Doporučuji všem, kteří mají rádi britský humor, trochu chytrosti, trochu sci-fi. A tenhle seriál možná nezaujme každého, ale když vás chytne, tak si ho zamilujete! Nejlepší sci fi seriál všech dob!



5./ VZPOMÍNAT I ZAPOMÍNAT 3.část

5. července 2007 v 23:35 | Lentilka |  Temnota světla
Běžala jsem tak rchle, že se kolem mě stromy jenom míhaly. Najednou mě zaplavil pocit, který už jsme dlouho necítila. Najednou jsem byla svobodná. Sama pro sebe jsem se usmála. Vzpoměla jsem si na to, jak jsem šla jednou po centru. Nevím už, co mě rozesmála, ale šla jsem a usmívala jsem se. Cítila jsem se nádherně. Cítila jsem se středem vesmíru. Jako bych byla součástí něčeho velkého. Tenhle pocit jsem potom nikdy více nepocítila, až teď. Znovu jsem měla pocit jako bych někam měla patřit. Slyšela jsem jak do sebe narážejí větve a listí šustí ve větru. Zarazilo mě ostré zapraskání kousek vedle mě. Zastavila jsem tak prudce jako jsem se rozeběhla.
Stála tam. Kouske ode mě a na tváři měla úsměv, který v sobě skrýval něco hrozivého. Její oči byli temné, tak temné jako měli ostatní piráti. Ty oči už mě přestávali děsit, děsil mě její úsměv.

5./ VZPOMÍNAT I ZAPOMÍNAT 2.část

3. července 2007 v 21:10 | Lentilka |  Temnota světla
Hluboce se nadechne a vyfoukne vzduch. Je to jako by se najednou spustil vítr. Odfoukne mi to vlasy z obličeje a já musím přimhouřit oči. Pořád se nedokážu ani pohnout. Jeho tmavě modré oči na mě zvědavě shlížejí. Je obrovský. Vypadá ještě nádherněji než jsem si kdy dokázala představit. Tělo má hladké jako říční kámen a leskne se stříbrnou až tyrkysově modrou září. Obrovská slabá křídla má složená podel těla. Jeho ocas je dlouhý a stočený u nohou s obrovskými drápy. Jenom pomalu zavřu pusu a pokusím se dostat trochu vzduchu do plic. Je tohle možné? Drak. To nemůže být možné.
"Na tomhle ostrově je možné cokoliv. Připrav se na to."ozve se slabý šepot, který jako by se rozléhal kolem mě. Trhnu sebou a rozhlédnu se kolem sebe. Co to bylo?

5./ VZPOMÍNAT I ZAPOMÍNAT 1.část

2. července 2007 v 21:12 | Lentilka |  Temnota světla
Vysíleně se opřu o dřevěný sloup a trhaně se nadechnu. Zaslechnu těžké kroky. Pomalu zvednu pohled a ucítím prudkou ránu na mé tváři. Téměř flegmaticky se opřu o zem a chytnu se za hořící tvář. Kouknu se nad sebe a uvidím, jak se nade mnou hrozivě tyčí Elvin. Ty hajzle, uklouzne mi v duchu pro sebe.
"Pane, to nebyla její vina."řekne rychle Demetrios, který se vedle něj zjeví jako duch.
"Nebyla?"zeptá se pochybovačně a nakrčí nos jako by mu něco nevonělo.
"Koukněte se na ní. Vypadá jako by o světě kolem sebe nevěděla zhola nic. Někdy mám pocit jako by tady ani snad nemohla nikdy žít. Věřte mi, netušila, co se stane, když za ní poplave."brání mě tiše. Znovu se posadím a téměř pobaveně je pozoruji.