close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

2./CO MOHLO BÝT? 4.část

7. října 2007 v 22:25 | Lentilka |  Kniha Vyvolených
"Kam utíkáš?"ocitl se najednou vedle mě.
"Nejspíš do nemocnice"zavrčela jsem odevzdaně.
"Vždyť před něčím utíkáš. V nemocnici tě hned dostanou."zeptal se překvapeně.
"Utíkám z blázince"řekla jsem a sevřela ruce v pěst. Začala se mi točit hlava. Čekala jsem, že po tomhle se zastaví a nechá mě jít dál. Jenom uznale zamručel a držel se mnou můj kulhavý krok.

"Nezdáš se mi jako blázen."řekne a já otevřu pusu, abych mu něco řekla, ale zatočí se mi hlava. Ucítím, jak nad sebou ztrácím kontrolu a podlomí se mi nohy. Stačím jenom postřehnout, že mě chytí a vyzvedne do náruče. Mám pocit, že celé moje tělo exploduje. Cítím každý nerv v mém těle. Posadí mě na lavičku a já se o ní opřu a zhluboka se nadechnu ledového nočního vzduchu.
"Nevypadáš dobře"zamručí vedle mě a já na něj skoro pobaveně pohlédnu. Kdybych se teď mohla smát nejspíš bych to udělala. Najednou dám zavděk těm chlápkům z blázince, hlavně ať mě zbaví té strašné bolesti.
"Zavolej něco jako máme jí nebo něco na ten způsob, prosím"řeknu mu vyčerpaně a znovu se hluboce nadechnu. Sedět mi pomáhá. Hlava se uklidňuje, ale stejně si chci lehnout. Chci cokoliv, co mi pomůže.
"Proč bych to dělal?"
"Mám na sobě tepláky, tričko a mikinu. Jsem tady v ponožkách. Jsem celá od krve a pořád krvácím, prohledat moje tělo najdeš pár střepů a nejspíš i něco zlomeného. Nejspíš ze mě udělali závislačku a nakonec, tohle všechno jenom proto, že jsem z blázince."zavrčím na něj skoro naštvaně.
"Nepřijde ti to? Nechceš vstát a odejít žít svůj normální život? Proč mě tu prostě nenecháš? Proč prostě neodejdeš?"zeptám se ho zoufale.
"Neznám moc opravdových bláznů, ale ty mi jako blázen nepřijdeš. Dokázal bych ti sehnat doktora, ale musela bys jít se mnou. Můj život není normální a nenechám tě tady jenom pro to, že... Nevím."řekne nejistě. Teď teprve zvednu hlavu a prohlédnu si ho.
"Mám pocit jako bychom měli něco společného."dopoví to s úsměvem.
"Jestli mi pomůžeš budu ti nadosmrti vděčná."řeknu mu a znovu se nadechnu, protože ucítím bodavé tepání v hlavě.
"Slibuju, že udělám všechno, co budu moci"řekne mi znovu s úsměvem.
Vstane a natáhne ke mně ruku. Pohlédnu na ní a netuším, co si mám myslet. Zdá se to šílené váhat nad takovou nabídkou, ale stejně. Proč bych jinak byla v blázinci, kdyby ve mně nebyl ani kousek cvoka? Už zvednu ruku a chci jeho nabídku přijmout, když zaslechnu rychlé kroky. Stáhnu ruku a podívám se odkud přicházejí. Spatřím toho člověka v černém. Mojí noční můru.
"Sakra"zakleje.
"Takže bych řekla, že jsi udělal co jsi mohl. Díky, ale oni mají větší moc. Nejspíš sbohem."řeknu mu tiše a jenom si přitáhnu nohy pod bradu. Venku je ledový vzduch a já nejsem oblečená zrovna dobře.
"Constantin a ty jsi?"zeptá se tiše a upřeně hledí na muže v černém.
"Sophie, ale proč se ptáš?"zeptám se zmateně.
"Slíbil jsem, že udělám co můžu. A já jenom tak neodejdu."řekne pobaveně a mrkne na mě. Pomalu se mi otevře údivem pusa.
"Neblázni"zavrčím, ale to už vykročí k muži v černém. Ten vypadá taky zmateně. Opřu si hlavu o kolena a sleduji, co se bude dít. Všechen adrenalin je pryč, zůstala jenom bolest a únava. A odevzdanost.
"Jsem rád, že jste jí našel. Teď už si jí převezme naše společnost."řekne ledovým hlasem muž.
"Promiňte, ale rád bych jí vzal na vyšetření do nemocnice. Nepotřebujeme další pomoc."odpoví mu stejně ledovým hlasem Constantin. Jenom v němém úžasu hledím z jednoho na druhého. Tohle je holá šílenost.
"Utekla z ústavu. Je naše povinnost převzít si jí."odpoví mu znovu muž a rozejde se ke mně. Procházejí kolem sebe těsně, v okamžiku kdy se míjí zvedne Constantin ruku a muž se o ní zarazí. Jejich obličeje se k sobě natočí a na rtech se jim objeví pobavený i kyselý škleb.
"Jak chceš mladíku"zavrčí nebezpečně muž a ustoupí o krok dozadu. "Budeme si hrát."řekne a promne si ruce, až klouby zapraskají. Constantin se na mě jenom otočí a já v jeho očích uvidím povzbuzení. Naději. Uvidím tam ten slib.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 yellow yellow | Web | 7. října 2007 v 22:47 | Reagovat

ahooj... prosím klikni na web... dííííííki.. :)))

2 Andreica Andreica | Web | 8. října 2007 v 9:14 | Reagovat

Hmmm Constantine......moc pěkné jméno;-)

3 Lisa Lisa | 8. října 2007 v 13:56 | Reagovat

kráááááááása

4 Lisa Lisa | 8. října 2007 v 13:57 | Reagovat

(zrovna tenhle můj komentář nedává moc smysl, ale berte ho jako pochvalný :-)  )

5 Kate Kate | 8. října 2007 v 18:59 | Reagovat

úžas, super, nádhera....... těším se....co, těším...nemůžu se dočkat pokračování..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama