Říjen 2008

2./Nový svět 4.část

29. října 2008 v 10:02 | Lentilka |  La fin
Byla to strašně dlouhá chvíle ticha. Nebyla jsem si jistá, jestli bych neměla pomalu odejít, ale nevěděla jsem přesně kam a ten malý chlapec se vypařil a já nevěděla, kde ho hledat. Rafael jenom seděl v křesle a jeho oči vypadaly jako kdyby byl kdesi daleko v minulosti. Pomalu jsem šla ke dveřím, byla jsem aspoň ochotná být na chvíli na čerstvém vzduchu. Nechtěla jsem ho otravovat, už tak mi připadalo, že jsem tu moc dlouho a nikam jsem se nepohnula. Mimo to, jsem si nebyla jistá, čemu můžu věřit z toho co mi řekl. Mohl to být také jenom bláznivý stařec. Otevřenými dveřmi jsem se protáhle ven a rozhlédla se po krajině. Bylo to nádherné.


2./Nový svět 3.část

21. října 2008 v 20:59 | Lentilka |  La fin
"Ale nejspíš tě sem zavedli, aby ses dozvěděla něco o naší historii. Proto sem každého přivedou, nejspíš nejsou natolik sobětští, aby tě ochudili o dějiny. I tenhle svět má svoje vlastní dějiny i vlastní krále. Všechno tady ale není stejné jako dole. Máme svoje krále a svoje bitvy. Právě teď vidíš jenom kousek něčeho, co dříve oplývalo krásou a bohatstvím.