Listopad 2009

Zlodějka č.2

23. listopadu 2009 v 20:59 | Lentilka |  Story
Když se vrátím, tak mám konečně pocit, že jsme si morálně vyrovnáni. Mám na sobě alespoň už spodní prádlo, džíny a tričko. Na stole na mě čeká voňavá káva. Rozlámaně si k ní sednu a podívám se na svého otravného společníka na protější židli.
"Tak to vysyp, kámo,"pobídnu ho a škaredě se na něj zašklebím.

Legend of the Seeker

23. listopadu 2009 v 16:19 | Lentilka |  Serial

Zrodila se legenda.

Richard Cypher - vnuk velkého čaroděje Zeddicuse Zu'l Zorandera se v době nejtemnější stane bájným a obávaným Hledačem Pravdy, aby za pomocí Matky Zpovědnice Kahlan jednou a provždy zničil hrozbu, kterou na svět uvaluje temný mág Darken Rahl.

Tenhle seriál se mi doopravdy líbí. Používají tady tu chvilku naprostého napětí, mají skvělou muziku a neustále zajímavý děj. Je to fantasy, které si prozatím udržuje napětí a styl. Možná ho ztratí s dalšími seriemi, ale první a druhá se mi zatím líbí a ráda se na to kouknu. Sice jenom jednou, ale kouknu. Doporučuju pro ty, co nepohrdnou trochou fantasy, napětí a možná trochu podivné lásky.

Předlohou pro seriál byla knižní epická fantasy série "Meč Pravdy" od Terryho Goodkinda, která se vyznačuje extrémní brutalitou.

Dollhouse

23. listopadu 2009 v 16:17 | Lentilka |  Serial


Osobně doporučím pouze první sérii. Ta druhá je na můj vkus už přílis překomplikovaná. ALe ta první má napětí, velké tajemství a udržuje si jistou hodnotu až do konce. V druhé sérii už nejspíš melou z posledního. Ale jestli se vám líbí trochu akce tak to bude něco pro vás. Kdo z vás by chtěl dělat v Dollhouse?

First Trailer New Moon

17. listopadu 2009 v 21:48 | Lentilka |  My box=Stupid

Zlodějka č.1

17. listopadu 2009 v 21:27 | Lentilka |  Story
Zlodějka

Musela zatajit dech na tak dlouho, že to skoro nebylo možné. Kdyby se totiž nadechla, tak by se nejspíš začela smát a to si nemohla dovolit. Plížila se podél temné chodby,neslyšela nic víc než svoje lehké kroky.
Otevřela dveře, které měli vést do kanceláře. V okamžiku, kdy je za sebou zavřela, vytáhla ze zadní kapsy malou baterku a začela hledat. Už se dokonce nadechla, hluboce a dlouze. Konečně jí začel v krvi kolovat ten správný poměr adrenalinu a vzrušení. Otevřela velkou dřevěnou skříň z tmavého dřeva a hledala tu malou ručně vyřezávanou krabičku. Znala její popis. Předával se v této rodině na generace. V ní se schovával malý náhrdelník s malým, ale blyštivým diamantem. V okamžiku, když tu krabičku spatřila, neváhala. Schovala jí k sobě do tašky a snažila se nenápadně zmizet.

3./Smrt 3.část

1. listopadu 2009 v 22:42 | Lentilka |  La fin
"Kdo jste?"zeptám se pomalu roztřeseným hlasem. Nůž se nebezpečně zahoupe a znovu se ustálí v pozici vedle mě.
"Mě přece znáš, chtěl jsem ti pomoc,"zkusí na svojí obranu můj neznámý přítel.
"Moc toho o tobě nevím, tak mi radši taky odpověz, jinak budeš za toho, kdo se na mě vykašlal a to co si pamatuju já, tě nestaví do příznivého světla,"zavrčím na něj.
"Oukej, jmenuju se Derek. Vidím duchy, to je všechno. Nerad se připletu do jejich problémů, ale toť vše." Odpoví mi a ten druhý za ním se tiše uchechtne.
"Teď ty,"zavrčím na toho smíška a přimhouřím oči. Nůž vystřelí asi o metr dopředu a oba sebou vyděšeně cuknou. Ale obou zmizí každá špetka klidu z obličeje.
"Já jsem jenom duchařský přítel Henry. Za ten krk se omlouvám. " Odpoví mi taktéž, ale tentokrát tak ledovým hlasem, až mi přeběhne mráz po zádech.
"Mohl by mi teda jeden z vás pomoc?"zeptám se a jenom dodám zoufale "prosím." Nůž při těch slovech dopadne s cinknutím na zem a oboum se očividně uleví. Dva duchaři na jednom místě, jeden by mohl být schopný mi zachránit život. Protože jestli ne. Tak se budu muset pokusit udělat to sama.
Zahledím se na Henryho jako kdyby mi někoho připomínal. Strašlivě moc, ale nebyla jsem si jistá koho. Potom když ke mně zvedl pohled mi to došlo. Ten kluk, který na mě zíral v nemocnici. Předstíral,že mě nevidí a potom zmizel. To bylo ještě v tu dobu, kdy jsem žila. On si mě ale vlastně ani moc neprohlíží, když už nedržím nůž, nejsem pro něj vůbec zajímavá.
"A co máš vůbec za problém, že mi tady máváš pod krkem nožem?" Zeptá se mě Henry zprudka a nejspíš mu vůbec nedojde ta ironie. Mě dojde rychle, to já mám na krku malinký krvavý šrám.
"Nech jí na pokoji, blbečku,"odpoví mu za mě Derek. "Nesmíš si sem takhle vtrhnout a chtít aby se všechno točilo kolem tebe. Řekl jsem, že ti pomůžu. O to se taky pokusím,"slíbí mi.