Březen 2011

Heaven or hell - which one?

8. března 2011 v 16:48 | Lentilka |  Article
Picture from wallpapers

Heaven or hell - which one?

Some say the world will end in fire,
Some say in ice.Free desktop wallpaper 3d Heaven
From what I've tasted of desire
I hold with those who favor fire.
But if it had to perish twice,
I think I know enough of hate
To say that for destruction ice
Is also great
And would suffice. - Robert Frost
Přemýšlení o nebi vám půjde lépe, když ho venku uvidíte. Dneska bylo totiž doopravdy krásně. Všechno se konečně trochu probudilo k životu. A já měla pocit, že jsem se probudila taky. Pořád mě honí stresy ze školy, ale někdy je mezi tím důležité udělat pauzu. Protože musím taky přijít na to, co sama chci. Teď většina lidí pořád přemýšlí, co bude dělat. Kam půjde na školu. A hodně z nich si vybere špatně. Můj život mi v tomhle moc nepomáhá. Ten mi prostě boří cestičky ledovcem a já musím jít. Protože váhám hodně dlouho. Ale když se rohodnu, tak je to napevno. Ráda měním názory. Ale jenom ty nepodstatné. Ale teď mě napadlo, že když se budu tak snažit, abych byla chytrá a všechno udělala správně, tak jeslti to bude správně i pro mě?
Každý máme na svět jiné názory. A já bych chtěla prožít život tak, abych se za to nemusela za pár let omlouvat. Vždyť i chyby můžou být prospěšné a vtipné. Nechci být hloupá a spontální. Chci být chytrá a rozpustilá.
Protože se právě rozhoduju, jak začnu na jaře. Jestli to bude dobré nebo špatné? Heaven or hell? Protože v nebi můžu být nuda a v pekle zase moc teplo. V nebi může být krásný rozhled, ale možná to bude jenom na věci o kterých jsem snila. Ráda bych v tom nebi seděla na svém snu a prožívala ho. Nebo se v tom snu dole v pekle koupala a přitom hřešila. Hřeším moc ráda. Nejraději s čokoládou.
Tak kdo jsem?
Anděl nebo ďábel? Nebo tak trochu obojí? Anděl, co si jde ďábelsky za svým? Nebo jsem prostě jako všichni ostatní? Protože oni nevědí.
Na druhou stranu, když teď budu trochu ďábelská, tak andělsky se můžu chovat vždycky lépe potom. Když už budu dospělá. Což se nikdy nestane.

Protože právě teď bych nechtěla být nervózní. Ale musím dělat to, co děláme. Já se musím sebrat a trochu se pochlapit. Protože možná budu vystresovaná, ale aspoň se u toho budu smát. Ha ha.

Protože jsem se rozhodla, že to hloupé rozhodování o sobě samé, je na nic. Rozhodnout se mezi vanilkovou a čokoládovou? Proč si vybírat?
Já chci z obou světů to nejlepší! Protože jestli se budu snažit vybírat si, vždycky budu mít pocit, že je něco lepšího. Protože když si to tady člověk neužije a nenechá sám sebe, aby se choval podle toho, co má v sobě, tak netuším, proč bych měla dělat vůbec cokoliv.
Půjdu za svým nosem, vezmu si to, co budu chtít a budu u si u toho ráchat nohy v kotli v pekle a přitom malovat obláčky do nebe.
Tak by to mělo být? Správně? Správně!!!
Ted abych šla své nové rozvířené já uklidnit na tchaj-ti.(Podivný, že zrovna to mě znervóznuje, že tam musím jít poprví.)



 Nebe, peklo, ráj. Oheň, voda, zem. Protože já jsem vzdušný živel Swallow.

The Cove

8. března 2011 v 16:06 | Lentilka |  Movie
Poster k filmu Cove, The

The Cove

Dokumentární
USA, 2009, 92 min
Režie:Louie Psihoyos
Hrají: Isabel Lucas, Richard O´Barry, Hayden Panettiere, Louie Psihoyos, Paul Watson
(Picture a anotace z csfd)


Anotace:
Ric O'Barry je známý trenér delfínů, kteří účinkovali ve známém americkém seriálu FLIPPER. Jenže poté, co spáchal jeden z delfínů sebevraždu přímo před jeho očima, se rozhodl tyto tvory chránit. Vytvoří tým, který se pokusí proniknout do přísně střežené zátoky v japonském Taiji, kde probíhají jatka těchto inteligentních tvorů a je jich ročně zabito přes 20 000. Zároveň odhalí vážnou hrozbu pro lidské zdraví. Díky tomuto odvážnému týmu má nyní možnost vidět celý svět, co se odehrává v Taiji a odkud pochází delfíni držení v zábavních akvaparcích.

The Cove. Tak tohle je jeden z filmů, co člověka tak trošku vyděsí. Děje se to jenom na jednom místě. A děje se to každý rok. Děje se to pořád. Největší vyvraždování delfínů na světě. Možná to není pro slabé povahy. ALe na druhou stranu tam není zase tolik záběrů, co by člověka mohli vyděsit. Celý ten dokument je prostě skvělý. Zábavný a chytlavý. Přitom pravdivě vypovídá o té situaci a dokládá jí.
Nejhorší na tom mi přijde, že právě teď je v zajetí tolik delfínů a vlastně i ostatních zvířat a to jenom kvůli tomu, že to chce člověk. Protože ho těší, koukat se na ta zavřená a uvězněná zvířata. Už vidím sama sebe, jak v aquaparku mávám nadšeně delfínům a užívám si ten pohled. Ale když si potom uvědomíte, že jsou vytržení ze svého prostředí a že jsou tam uvězněni a trpí, tak je to horší pohled. Tenhle snímek se ale soustředí hlavně na to, kde vyvražďují delfíny. Pro maso, které by se ani nemělo prodávat. A nikdo s tím nic neuděláme. Podle mě celkem kvalitní a hlavně dojemný snímek. Jako milovníka zvířat mě to zasáhlo. Napadlo mě i na chvíli,že bych nejspíš neměla jíst ani maso. Protože zvířata trpí kvůli lidem. Ale asi mi zase nikdy nebude tolik líto kapra jako delfína. Protože delfín je tak inteligentní zvíře! Všechna zvířata která jsou tak inteligentní, aby si uvědomovala sami sebe bych prostě nejedla. Budu se nad sebou muset zamyslet.DOLPHINS UNDERWATER - delfíni pod vodou plakáty | fotky | obrázky | postery
A vy byste měli taky. Myslím, že když se na to podíváte, tak vám to pomůže.
Stát se vegeteriány a nebo vám to jenom odhalí kus světa o kterém nic nevíme. Protože na světě se nejspíš budou dít i horší věci. Ale to už bych se z toho musela zbláznit. Jsem takový malý nevinný tvor, že už tohle mě sebralo. Některé to možná vezme více než jiné, ale stejně.
Nahlédněte do života někoho jiného. Nebo jiného druhu. Není to hezká podívaná. Ale co bychom se divili. Vždyt lidé nejsou hodní ani jeden na druhého.

Nejsou zvířata v pár věcech lepší než lidé? Nejsou tak krutí.
Swallow

10/10


Man from Earth

5. března 2011 v 21:27 | Swallow |  Movie

The Man from Earth

Drama / Sci-Fi
USA, 2007, 87 minPoster k filmu Pozemšťan
Režie: Richard Schenkman
Hrají: David Lee Smith, Annika Peterson, Richard Riehle
(oficiální text distributora:
Poté, co se uznávaný vysokoškolský profesor historie John Oldman rozhodne k nečekané rezignaci na svůj post, schyluje se k rozlučkovému večírku na odlehlé chatě na samotě. Právě na této party chce také profesor svým nejbližším přátelům vysvětlit příčiny zkratkovitého počínání. Jak se ale záhy ukáže, odůvodnění není zdaleka tak prozaické, a už vůbec ne snadno stravitelné. Oldmanova slova všechny zaskočí. Profesor totiž tvrdí, že hlavním důvodem jeho odchodu je nesmrtelnost. Prý je na světě již čtrnáct tisíc let a každých deset roků musí měnit své působiště, aby jej nevypátrali nesprávní lidé. Nikdo mu pochopitelně nevěří, a tak brzy začne intelektuální, emocemi nabitá historiografická přestřelka vedená ve snaze prokázat profesorovu lež. Jenže trhliny nepřicházejí. A všechny dosavadní jistoty se začínají pomalu hroutit. Vynikající, značně originální a především myšlenkově chytlavé minimalistické sci-fi natočil v roce.
Recenze Swallow:

Nikdy se nekoukám na filmy, které mě předem nijak nezaujmou. A tenhle mi doma leží už dost dlouho, ale prostě jsem neměla chuť se podívat. Až když mi ho někdo doporučil. A skrývá se v něm něco, co mě překvapilo. Protože už dlouho jsem neviděla film, z kterého by mi tolik zamrazilo. Příjemně. Donutila přemýšlet nad zbytkem světa. Minulostí.
Je to film, který se odehrává v jednom pokoji a jenom s pár lidmi. Příjemným překvapením byl Freud. Ale donutí vás zabývat se věcmi, které vás vyděsí. Začíná to od pravěku a končí v současnosti. Co kdyby existoval jeden muž, který by nestrál? Který by to všechno prožil? Mesiáš, který by potkal pár důležitých lidí? Započal éru lidstva? Protože kdybych byla já v tom pokoji, tak na konci toho vyprávění křičím asi jenom jednu věc "Já tomu snad i věřím. Protože je to až úžasné na to, abych to mohla jen tak zavrhnout."
Je to jeden z těch filmů, který si zaslouží svou pozornost pro svou myšlenku. Protože myslím, že když se přesvědčíte alespon k prvním deseti minutám, tak potom už se nezvednete. Je to vyprávění jednoho člověka. Soustavné pokládání otázek. Psychichologické a mystické zároveň.
Jsem si docela jistá, že mě to bude strašit ještě dlouho. Protože existují filmy ve kterých ve vás zůstane skvělý krátkodobý pocit. A potom jsem filmy, které otřesou vaší myslí a vírou. A aspoň na chvíli vás probuzí z toho podřimovaní ve světě. Tenhle film vás probudí. A donutí vás opakovat si pořád dokola "Co kdyby? A čemu věřit?"
Já mám v otázkách víry docela jasno. Ale třeba za pár tisíciletí to bude zase všechno jinak. Ale tenhle film jednoznačně doporučuji. Když nic jiného, zamyslíte se, proč se to někomu tolik líbilo.

10/10

Vyděšená, překvapená Swallow alias Lentilka



Lie, to each other, every day...

1. března 2011 v 18:10 | Lentilka |  Article
ObrázekVětšinou mě moc věcí nepřekvapí. Ale tenhle objev mě trochu šokoval. A přitom to děláme skoro všichni. Seděla jsem ve třídě a poslouchala ten dialog. Čistě a jednoduše z toho vyplynulu, že ani jedna se nebude učit. A znělo to tak, že se nebude učit díky tomu, že ta druhá taky ne. A fráze "Ty ses učila?!" mi dnes přijde podivně sarkastická a uražená. Protože takový my jsme.
Snažíme se předstírat, že jsme lepší než ve skutečnosti jsme. Že se nemusíme učit. Ale přitom většina z nás běží domů a vážně se naučí. Ale prostě není in, když někdo přizná, že to ve skutečnosti udělal. Protože v téhle době, jsem já za šprta. To naprosto neodpovídá skutečnosti. Znám jenom věci, co mě baví. A už to ze mě dělá šprta. A stejně jako příteli odpovíte vždy stejně na to, jestli mu to sluší, tak stejně spolužakovi odpovíte, že jste se neučili. Lžeme a přijde nám, že to je naše jediná obrana. PRotože bychom nemuseli vypadat dobře, kdyby se zjistila, že jsme se učili.
Říct někomu, že jsem celý den strávila nad seminárkou na dějepis, tak by mě mohli ze společenského žebříčku rovnou vyškrnout. Ale to, že to musíme dělat všichni, to víme.
Jsme prostě naprosto přirozeně ulhaná generace.

Jediné, co nás trápí, jsme my. Tady neexistují větší věci než my. Protože jsme ta nezkažená, ničím neposkvrněná generace, která si může užívat. Může se celé dny soustředit jenom na sebe.
Včera jsem koukala na Pýchu a předsudek. A všimla jsem si věcí, kterých předtím ne. Třeba to, že celou jejich náplň dne, tvořila procházka po pokoji, čtení knih, hra na piano a společenská konverzace. A ples! Panečku, to byla obrovská společenská událost. Někdy mě překvapuje, že z toho jsme vznikli i my.
Chtěla bych se jednou probudit a vidět ve světě ty nejdůležitější věci. ALe nezáleží to na každém z nás? Já například považuji za jednu z důležitých věcích to, že si budu moci číst. Takže bych se neztratila po vynálezu knihtisku.

ALe zkuste si toho někdy všimnou. Jak dnes nevypadá dobře, když je někdo připravený a chytrý. Že vypadá líp, když je někdo chytrý sám od sebe. A i tak po něm hromada lidí může hloupě koukat. Není to nespravedlivé? Když už jste jednou inteligentní, neměli byste být oceňováni? V téhle době nejspíš ne ... Protože přetvářka vládne světu.
Lentilka