Probudila jsem se do potemnělého pokoje,rozevřela jsem slepená víčka a rozhlédla se kolem sebe. Budík nemilosrdně ukazoval dvanáct hodin odpoledne,pomalu jsem vstala,nohy jsem měla rozlámané,ale malátnost přešla. Slezla jsem dolů do kuchyně kde jsem si udělala čaj a zakousla rohlík. Na stole jsem našla vzkaz od tatíka,pomalu jsem se rozpomínala na včerejší večer,jen jsem si nemohla vzpomenout jestli tam se mnou na chvíli opravdu byl nebo nebyl Alex,Deimos tam musel být a taky jsem si mlhavě vzpomínala na doktorku,tatíka a Sarah.
Něco jako tma
5./MILUJ, TRP A ODPOUŠTĚJ 5.část
19. ledna 2007 v 16:29 | Lentilka5./MILUJ, TRP A ODPOUŠTĚJ 4 .část
18. ledna 2007 v 19:25 | LentilkaNapadlo mě,že kdyby mi před očima zemřel Alex,tak bych nechtěla dál žít. Nevěděla jsem jak dlouho jsme tam seděli,ale Alex se zvednul se smutným úsměvem,že musí odejít. Vyprovodila jsem ho k brance,dál mi nedovolil jít,rychle jsem ho políbila na rty. Pořád slabě sněžilo. Foukal mrazivý vítr. Než se stačil spustit plný nával emocí odtáhla jsem se od něj. Rty mi brněly jako by říkali víc. Než jsem se ale pořádně rozkoukala,Alex už mizel v sněžné závěji. Smutně jsem se otočila a zahučela domů. Už je devět hodin. Posadila jsem se na otevřené okno v pokoji,nechala sníh a vítr aby mi cuchal vlasy a hleděla do tmy. Na chvíli jsem měla pocit,že jsem v té tmě viděla dvě temné oči,ale po chvíli jsem to odmávla s tím,že se mi to jenom zdálo. Když mnou otřásala zima vlezla jsem si zpátky domů. Posadila se ke stolu a zapnula počítač,hledala jsem na internetu různé legendy.
5./MILUJ, TRP A ODPOUŠTĚJ 3.část
17. ledna 2007 v 19:57 | LentilkaDo mého snu nemilosrdně proniklo drnčení budíky,vždycky jsem ho nenáviděla,ale dneska jsem oči otevřela s úlevou. Za čas si zvyknu nebo ty tváře ve snu zničím. Už jsem měla noční můry,třeba jako malá a můj psychoušek mi řekl,ať se s tím poperu,když se mě na dalším sezení zeptal jak jsem to vyřešila,řekla jsem,že jsou pryč a zatrhla mu rozvádění. Byla jsem už jako malá natolik inteligentní,že jsem mu nepopisovala jak jsem moje noční můry což byl myslím nějaký temný bubák toho jsem vyhodila z Eiffelovky a potom nějaký had mě pořád pronásledoval a ten skončil v hrnci s bublajícím olejem. Nevěděla jsem co by z toho vyvodil,ale nechtěla jsem to zjišťovat. Mátožně jsem vstala a vydala se do koupelny,s potěšením jsem zjistila,že kruhy pod očima vybledly. Pořád tam byli,ale už ne tak hrůzostrašné. Vyčistila jsem si zuby,v pokoji navlékla bílé tričko v velkými výkroji v ramenech s modrým nápisem Angel. K tomu nízko posazené oprané džíny, vlasy jsem si stáhla do ležérního culíku a tím skončila mojí ranní proceduru. Vydala jsem se dolu na snídani,dala jsem si cereálie s bílím jogurtem.
5./MILUJ, TRP A ODPOUŠTĚJ 2.část
16. ledna 2007 v 16:16 | Lentilka"Čekám kdy mi řekneš,že mě nemáš rád nebo že mám jít pryč nebo ,nebo něco jiného"říkala jsem pomalu a cítila jak se mi do očí hrnout slzy. Jen nad tím přemýšlet je něco jiného než to vyslovit nahlas a potvrdit tak svou myšlenku. Rychle si mě k sobě přitáhl,chytil mi obličej do dlaní,přejel palcem po mých rtech a usmál se. "Ty mi vidíš do hlavy,cítíš všechno co já a myslíš si,že bych tě chtěl někdy opustit?"řekl pomalu. Provinile jsem sklopila oči,teď mě sice nemusel chtít opustit,ale co později,já nejsem holka pro něj. Pozvedl mi bradu abych se mu musela podívat do očí. "Řekni mi že tomu skutečně nevěříš,řekni mi to"začel a upíral na mě přitom smutně oči. Znovu jsem cukla bradou dolů abych se mu nemusela podívat do očí. V očích už mě začínalo nesnesitelně pálit. "Eriko"řekl pomalu a bolestně a přivinul mě k sobě. Přitiskla jsem se na jeho hruď a poslouchala jak mu bije srdce,cítila jeho vůni a taky cítila jak mi po obličeji stekly slzy. Nevratná věc když se vám chce brečet a někdo vás utěšuje,začněte brečet i když nechcete.
5./MILUJ, TRP A ODPOUŠTĚJ 1.část
15. ledna 2007 v 19:18 | LentilkaS křikem jsem se zprudka posadila,cítila jsem bolest v krku jak jsem ho měla vyschlí a jak jsem ječela. Vyděšeně jsem poulila oči do tmy a trhaně dýchala,znovu to přišlo,znovu jsem viděla ten oheň,slyšela ten křik a viděla obličeje objetí přes velké plameny ohně. Dotkla jsem se rozpálené mokré tváře a roztřeseně se sesunula zpátky do postele. Pokrčila jsem nohy,hlavu zabořila do rukou a šeptala "Už ne,už ne,prosím nenuťte mě to znovu vidět" Podařilo se mi znovu usnout,znovu jsem viděla ty tváře,ale tentokrát už jsem se s křikem neprobudila,tentokrát jsem mohla ječet dokud mě nezradil hlas a potom se to opakovalo znovu a znovu,dokud mě sny nepropustili a já s úlevou otevřela mokré napuchlé oči. Sedla jsem si na okno s hrníčkem mátového čaje,pozorovala jsem ranní svítání,všude bylo ještě šero,všichni ještě spali,les na který sem koukala byl ponořené v temnotě.
4./VŠECHNO JINAK 4.část
14. ledna 2007 v 11:04 | Lentilka"Co tady děláš"řekla jsem po chvíli. "Sam mě donutila,musel jsem si něco zařídit a teď jsem přišel"zašeptal mi zblízka do ucha až jsem se zatřásla jakoby mě polil chlad. Takže ona ho donutila? Jinak by nepřišel? Přitiskla jsem k sobě pevně víčka. Pořád jsem je tak držela když jsem pomalu říkala "Nemusíš tady být,já se tu o tebe neprosila!" Přitom jsem si ani neuvědomila,že moje paže se kolem něj nepatrně více a pevněji ovinuli. Nechtěla jsem ho pustit,nepustím,nemůžu,jestli odejde,tak… Nevím,do háje nevím. Dělá to jen z dobroty srdce a mě to ničí,pomalu a jistě mě to ničí.
4./VŠECHNO JINAK 3.část
13. ledna 2007 v 18:02 | LentilkaPodívám se na Alexe,na jeho tmavé hnědé vlasy které má rozhozené na hlavě ladem skladem,pronikavě nebezpečné oči máčené v čokoládě jako dvě bezedné studny pocitů,ruce na kterých vystupují svaly,černé obyčejné tričko,stříbrný křížek který se houpe na krku,nohy na boso volně natažené pod sebou,když znovu vyjedu k očím střetnu se s jeho pohledem. Přistiženě ucuknu,tohle musí skončit! Jak mám být nenápadná když ho každou chvíli zkoumám pohledem? Vrr prostě se na něj nesmím dívat a je to. Hotová věc. Ne to nevydržím,takže jinak,musím se na něj dívat nenápadně,to je hotová věc. Doufám.
4./VŠECHNO JINAK 2.část
12. ledna 2007 v 17:02 | LentilkaOtevřela jsem oči,nechápavě jsem se zahleděla do tmy před sebou a nechala vzpomínky zahalit mou mysl. Znovu tu byl a znovu nevím jeho jméno,byla tu i Madlein,vzpomínkou na ní se zatřesu a uvědomím si že stisk kolem mě zesílí,až teď si uvědomím,že tma kolem mě se nenápadně rychle pohybuje,vůbec jsem si neuvědomila,že mě pořád nese v náruči. Pozvedla jsem hlavu a pohlédla na tvář mého zachránce.
4./VŠECHNO JINAK 1.část
12. ledna 2007 v 14:39 | LentilkaDoběhla jsem zadýchaná před bránu hřbitova,nehlučně jsme jí otevřela a vlezla dovnitř. Právě teď mi přišlo jako vhodná doba k tomu jít sem. K tomu je vlastně vhodná doba pořád,ale právě teď snad nejvíc. Proč když jedno vypadá skvěle druhý se hroutí? Možná jsem sem vůbec neměla chodit.
3./SÍLA 4.část
11. ledna 2007 v 16:00 | Lentilka"Ahoj Riko" pozdraví mě bez úsměvu Alex.
"Ahoj"hlesnu tiše,vymaním se z jeho pohledu a prohlédnu si tu holku pořádně. Oči jsou zelené,má světlou pleť,blond vlasy které jí spadají do obličeje jak jsou rozházené kolem hlavy a v nich náznak červených pramínků. Vrr potvora. Popíjí mochito,houpe ve vzduchu nohami a přejíždí mě šibalským úsměvem. Když mezi námi pořád vládne ticho,mrkne na mě a řekne "Já jsem Sam,Alex je trochu nevychovanec,viď?"strčí do něj přátelsky a podá mi ruku.
3./SÍLA 3.část
10. ledna 2007 v 20:21 | LentilkaOtevřela jsem v němém úžasu pusu a znovu jí zaklapla,tohle už ně mě začínalo bejt moc. Tatík má novou přítelkyni? To mi nešlo na mozek,můj tatík je sice fešák s profesí lovce se ani nedivím,ale tohle mě nikdy nenapadlo. V hlavě jsme měla jako vygumováno.
Samantha Tantaros
9. ledna 2007 v 20:24 | Lentilka
Samantha Tantaros
Alex Tantaros
9. ledna 2007 v 19:17 | Lentilka
Alex Tantaros alias Drew Fuller
3./SÍLA2.část
9. ledna 2007 v 17:59 | LentilkaStalo se něco opravdu neočekávaného. Jak jsem prudce rozrazila dveře,abych konečně vypadle z té koupelny, napálila jsme to přímo do Alexe který chtěl klepat kde vězím tak dlouho. Když jsem ho sejmula uskočil a chytil se za nos. Možná bych příště mohla trochu ten osud zkrotit než někomu vážně ublížím,sice jsme se tvářila vyděšená a šokovaná,ale v duchu jsem se mu tiše smála. Taky jsem si musela přiznat že vypadá doopravdy roztomile,jen za tohle mi bylo líto ,že jsem ho praštila.
3./SÍLA1.část
8. ledna 2007 v 19:07 | LentilkaKdyž jsem se kupodivu čile probudila s naprosto svěžími víčky a pohlédla na hodiny málem jsem zasténala,7:30. Nehodlám vstávat,znovu jsem se zavrtěla do těch nebeských peřin a usnula. další probuzení přišlo kolem jedenácté,to už jsem brala jako docela přijatelný čas ke vstávání o prázdninách. Popadla jsem knížku a znovu se začetla. Ve dvanáct mi začínalo kručet v břiše,seběhla jsem dolu a snědla pár dní starý rohlík se sýrem. Znovu jsem se přesunula ke knížce,byla napínavá,dlouhá a i romantická. Všechno co jsem chtěla,ale v půl druhé mě nějaký neovladatelný pocit donutil zvednout od ní hlavu. Nevěděla jsem něco o čem jsem věděla že bych to měla vědět. Zmateně jsem se rozhlédla po pokoji,přejela jsem po válející se kočce na sedačce,Fyzika ležel s nohami do vzduchu na koberci,na okně se kupila hromada papírků,na stole ležela kupa nádobí a všude se povalovali různé hadry. Pořád mi to nedocvaklo. Znuděně jsem se tedy začetla znovu. Byli prázdniny,všude pohoda,nikam nemusím spěchat,nic jsem si přece nedomluvila. Když jsem si to všechno tak přehrála pro sebe nevědomě jsem se usmála. Asi po půl hodince už mě šíleně začela brnět ruka,přesunula jsem se na břicho,položila hlavu na polštář a znovu se začetla.